Vietnam a Čína – pokračování starého sporu
O co jde v novém konfliktu mezi Vietnamem a Čínou? Peking postavil plošinu k těžbě ropy nedaleko vietnamského pobřeží ve vodách, na něž si dělají nároky obě země. Vietnam tam vyslal své lodě a čínská plavidla do nich začala narážet.
Ve Vietnamu vypukly protičínské protesty a Vietnamci proti čínskému počínání demonstrovali před čínskými velvyslanectvími na celém světě, včetně Prahy.
Minulý týden zapálili několik čínských a dalších zahraničních továren a ničili průmyslové zóny. Dva Číňané byli zabiti a na sto dalších zraněno. Vietnamská vláda, která obvykle potlačuje a umlčuje své vlastní odpůrce, protičínské protesty zpočátku tiše tolerovala, ale když se začaly vymykat kontrole, zasáhla.
Číňané žijící ve Vietnamu teď spěšně opouštějí zemi a Peking vyslal v neděli pět lodí k jejich evakuaci, píše Washington Post.
Obě země přitom sdílejí ideologickou a kulturní minulost. Části Vietnamu patřily několik staletí Číně, a když potom v polovině 20. století Vietnam povstal proti francouzské koloniální nadvládě, dostávali revolucionáři pomoc od Mao Ce-tunga.
Situace se změnila až po americko-vietnamské válce, kdy se Vietnam přesunul do sovětského tábora a podporoval Pol Potův vražedný režim Rudých Khmérů v sousední Kambodži. Když v roce 1978 s touto podporou přestal, vtrhl do Kambodže a Rudé Khméry svrhnul, měla Čína záminku k válce.
V roce 1979 proběhly krátké, ale krvavé boje. Tehdejší čínský prezident Teng Siao-pching prohlásil, že Vietnamci „dostanou lekci“, ale válka toho příliš nedosáhla. Vietnam napadlo na 200.000 čínských vojáků, ale hned v prvních několika dnech jich okolo 4000 zahynulo. Na obou stranách přišly o život desetitisíce lidí, než obě země vyhlásily Pyrrhovo vítězství. Dnes se Čína na tento konflikt snaží zapomenout a její média se o něm vůbec nezmiňují.
Nemluví o něm ani Vietnam, který podle odhadů ztratil v šestitýdenní válce na 50.000 vojáků a civilistů. Čína přišla o více než 60.000 mužů, připomíná americký týdeník Time. Když Peking konečně invazi ukončil a zahájil stahování, jeho vojáci za sebou nechávali spálenou zemi a zabíjeli dokonce i hospodářská zvířata.
Současný spor o korálové Paracelské ostrůvky začal už v roce 1974. Čína tehdy potopila jihovietnamskou loď, na které zahynuly desítky námořníků. Od té doby Peking ostrůvky v podstatě ovládá, a tím také zdůvodňuje současné umístění těžební plošiny.
Time se obává, aby se neopakoval krvavý konflikt ze 70. let. Když čínské lodě začaly narážet do vietnamských, jeden čínský úvodník zopakoval výrok Teng Siao-pchinga, že „Vietnam dostane zaslouženou lekci“.
A Čína neustupuje. Těžební plošinu nemohla umístit výhodněji – ropné zásoby v oblasti se odhadují na jeden milion barelů ropy, píše americký server NBC News. Podle odborníků jde o dlouhodobou strategii, kterou Peking jen začal prosazovat agresivněji.
Experti soudí, že v Jihočínském moři se nacházejí zásoby ve výši nejméně 11 miliard barelů ropy a 190 bilionů kubíků zemního plynu. To je víc, než měla Aljaška na vrcholu produkce v 70. letech a dvakrát víc, než obsahuje ropné pole v Kansasu, Texasu a Oklahomě. Čína teď svou plošinu bedlivě střeží – poslala k ní 80 lodí.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
