Vicepremiér Bělobrádek: Potřebujeme ministerstvo pro vědu

Vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek v Interview Plus přiznává, že největším problémem podpory vědy v ČR je malé zacílení a roztříštěnost. Cílem podle něj není, aby všichni dostávali málo, nýbrž aby ti perspektivní dostávali více.

„Jedná se o strategii inteligentní specializace, která znamená, že peníze jdou na preferované perspektivní obory až do úrovně regionů. Až do úrovně jednotlivých regionálních manažerů řešíme, kam má smysl peníze investovat.“

Správná cesta vede skrze finanční motivaci. „Pro firmy a vědecká pracoviště musí být spolupráce výhodná. Nebudeme jim dávat peníze za to, že něco dělají, ale za to, že dělají to, co najde uplatnění v průmyslové sféře.“

Prioritní oblasti podpory podle Bělobrádka: energetika, obráběcí a tvářecí stroje, automobilní a letecký průmysl, nanotechnologie, elektronika, biotechnologie, digitální ekonomika a průmysl 4.0, kulturní a kreativní průmysl

„ČR je nejprůmyslovější zemí EU, 32 % HDP je tvořeno průmyslem. Proto je potřeba, abychom se s průmyslníky bavili o tom, co potřebují. To se tady v předchozích letech nedělo.“

Překryv mezi privátním a veřejným výzkumným sektorem činí podle Bělobrádka pouhou 1 miliardu korun z celkových 78 miliard, které jdou na podporu vědy. „To je hrozně málo,“ uvědomuje si Bělobrádek nedostatečnou spolupráci mezi vědeckými pracovišti a firmami.

Úspěchem podle vicepremiéra je fakt, že se letos povedlo na vědu a výzkum poslat o 2,5 miliardy korun navíc. „To je navýšení o 8 %.“

Potřebujeme ministerstvo pro vědu?

Bělobrádek je přesvědčen, že kvůli špatné koordinaci a roztříštěnosti dochází k plýtvání penězi. Příkladem jsou dřívější operační programy. Vláda schvalovala jednu vědeckou instituci za druhou, aniž by to někdo koordinoval. Vznikly duplicity a jiné nelogičnosti.

„Je tu 11 rozpočtových kapitol, které dostávají peníze na vědu a výzkum, z toho 8 ministerstev,“ vysvětluje Bělobrádek důvody špatné koordinace.

Efektivita podpory vědy v ČR v porovnání s podobnými zeměmi je zatím velmi nízká. Potřebujeme to nastavit, na což 17 lidí aparátu Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace nestačí.

Vyřešit to má nové ministerstvo pro vědu. „My jsme teď pouze sekce Úřadu vlády, která není na úrovní ministerstva, ale o jednu úroveň níže. Pokud máte koordinovat ministerstva a sám ministerstvem nejste, tak to nefunguje.“

Ministerstvo pro vědu by mělo začínat zhruba na počtu 200 zaměstnanců. „Částečně bychom přebrali lidi z Grantové agentury a Technologické agentury, částečně z Ministerstva školství.“

Podle vicepremiéra si na sebe ministerstvo vydělá tím, že odstraní zbytečné náklady na duplicitní projekty a podobně. „Rozdělujeme přes 29 miliard korun, což je několikanásobek jiných ministerstev,“ uzavírá Bělobrádek obhajobu vzniku nového ministerstva.

Celý rozhovor s Pavlem Bělobrádkem si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.