Vezuelský prezident Maduro chce využít zmatku v opozici a vyhrát předčasné volby
Ve Venezuele začal boj před prezidentskými volbami. Trochu nečekaně po nich zatoužil prezident Nicolás Maduro, přestože ještě nedávno dělal všechno pro to, aby je odložil. Minulý týden nicméně prohlásil, že chce být znovu zvolen, a Ústavodárné shromáždění, které dal nezákonně zřídit místo parlamentu ovládaného opozicí, volby schválilo už na konec dubna. Podle agentury AP Maduro využít zmatků v řadách opozice a ještě víc upevnit moc. V únoru má Madura oficiálně nominovat jeho socialistická strana.
Opozici tak brzký termín volby hlavy státu překvapil. Už několik týdnů mezi ní a venezuelskou vládou probíhají rozhovory v Dominikánské republice, i když zatím bez výsledku. Opozice v jednání usiluje o záruky, že hlasování bude svobodné a poctivé a budou na něj moci dohlížet zahraniční pozorovatelé. Ministři zahraničí čtrnácti převážně konzervativních zemí Latinské Ameriky vyhlášení předčasných prezidentských voleb kritizovali a prohlásili, že za současných podmínek je možnost důvěryhodného volebního procesu ve Venezuele vyloučena.
Hospodářství v krizi
Dubnové hlasování o hlavě státu bude už čtvrtými volbami od loňského července, kdy se funkce ujalo Ústavodárné shromáždění. Jeho tehdejší zřízení odsoudilo celé mezinárodní společenství jako otevřené uchvácení moci Madurem. Podle venezuelské ústavy musí nový šestiletý prezidentský mandát začít až v lednu 2019. Volby se proto obvykle konají až v posledním čtvrtletí předcházejícího roku, aby přechodné období nebylo příliš dlouhé.
Ve Venezuele mezitím pokračuje katastrofální hospodářská krize. Podle agentury AP chybí potraviny, léky a základní potřeby a obyvatelé stojí mnohahodinové fronty nebo rabují obchody. Inflace je trojciferná, ale Madura nesvrhly ani loňské mohutné protesty, při kterých zahynuly desítky lidí. Podle průzkumů většina Venezuelanů připisuje vinu za celou situaci Madurovi. Opozice je však ochromená, protože úřady několika jejím hlavním představitelům zakázaly vykonávat politické funkce nebo je vyhnaly do exilu. Některé opoziční strany navíc bojkotovaly nedávné volby starostů, takže tyto funkce získali socialisté.
Teď opoziční vůdci tvrdí, že do prezidentských voleb postaví jediného společného kandidáta. Je ale otázka, nakolik takový člověk osloví nejchudší vrstvy. I když ani v jejich řadách nepanuje pro Madura nadšení, mnoho lidí se bojí, že by s novým prezidentem mohli přijít o sociální výhody zavedené socialistickou vládou. „Vládnoucí strana sází na to, že má větší šance vyhrát v dubnu než na konci roku, kdy se ekonomika ještě víc zhorší,“ vysvětluje americký odborník na Venezuelu Geoff Ramsey.
Bývalý řidič ruinuje v zemi trh
Bývalý řidič autobusu Maduro, který se stal prezidentem po smrti Huga Cháveze v roce 2013, zruinoval kdysi vzkvétající hospodářství těžící z příjmů z ropy, nastolil v zemi diktaturu a pokřivil volební systém tak, aby nahrával vládě socialistů, dodává agentura Reuters.
Hned po vypsání termínu hlasování zahájil předvolební kampaň na „protitrumpovském základě“. Jeho vláda dlouhodobě tvrdí, že bojuje proti spiknutí venezuelské pravice s Američany, jehož cílem je údajně svržení socialismu ve Venezuele a „ukradení jejího ropného bohatství“.
Není kdo
Opozice však do voleb nemá koho nasadit. Její nejpopulárnější představitelé buď nesmějí kandidovat, nebo jsou ve vězení či v exilu. Politologové upozorňují, že volby proběhnou podle Madurových podmínek tak, aby měl zajištěné vítězství.
Část opozice se proto opět přiklání k bojkotu hlasování. Ten by ale mohl zkomplikovat záměr postavit jediného společného kandidáta. Zájem už projevili dva, Henry Ramos Allup a Henry Falcón. Ani jeden se však netěší všeobecné podpoře, Ramose Allupa považuje část opozice za příliš tradičního a na Falcóna pohlíží s nedůvěrou, protože kdysi podporoval Cháveze.
Mnoho Venezuelanů má navíc politických stran už dost a touží po nových tvářích. Někteří vyzývají ke kandidatuře dlouhovlasého miliardáře Lorenza Mendozu, ale ten zatím nereagoval, informuje Reuters.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
