Věznice v Uherském Hradišti: Místo, kde se dějiny psaly bolestí
Nenápadná budova v centru Uherského Hradiště působí na první pohled zcela obyčejně. Přesto je její historie mimořádně temná – za nacistické okupace zde končili odbojáři, po únoru 1948 se stala symbolem komunistického bezpráví. Mučení, výslechy, vykonstruované procesy, to vše se odehrávalo za jejími zdmi.
Právě v Uherském Hradišti se z vyšetřování stalo systematické mučení. Zatímco fyzické bití či odpírání spánku byly běžné i jinde, zde se objevila metoda, která nemá v československých dějinách obdoby – elektrický proud.
„V Uherském Hradišti se lidé skutečně vyšetřovali elektřinou. Myslím, že tohle se nikde jinde nedělo,“ zdůrazňuje dokumentarista Adam Drda.
Obávané Gottwaldovy boty, tedy boty s kovovými vložkami napojenými na proud, se staly symbolem sadismu vyšetřovatelů. „To, co nastavili nacisté, dovedli komunisté k dokonalosti,“ upozorňuje novinářka Lucie Korcová.
Symbol totalitní brutality
Vlastu Černou zatkla Státní bezpečnost, když jí bylo 17 let, a odvezla ji do věznice v Uherském Hradišti. I když ji osobně vyšetřovatelé fyzicky netýrali, dali si záležet na tom, aby brutální násilí viděla.
Čtěte také
„Vyšetřovali ho dva vyšetřovatelé a ještě tam byl přítomen soudruh Grebeníček, ale ten jenom dohlížel. Oni toho člověka tak krutě mlátili, že omdlel a spadl ze židle na zem,“ vzpomínala pro Paměť národa.
„A jak ležel na zemi, tak ten jeden vyšetřující vzal kýbl s vodou a polil ho vodou a třepali s ním a v tom ty dveře zavřeli. Tak nevím, jak to dopadlo, jestli ho umlátili, nebo se vzpamatoval. To nevím.“
Samostatnou kapitolou zůstávají osudy pachatelů. Postavy jako Ludvík Hlavačka či Alois Grebeníček unikly po roce 1989 spravedlnosti, a právě to činí z Uherského Hradiště nejen symbol totalitní brutality, ale i polistopadového selhání justice.
Koho v Uherském Hradišti věznili nacisté? Kdo byli ti, kteří v 50. letech čelili ponižování, hladu a nedostatku spánku? A proč pachatelé brutálních výslechů z Uherského Hradiště unikli po roce 1989 spravedlnosti? Nad tím se zamýšlí novinářka Lucie Korcová a dokumentarista Adam Drda v novém dílu Hlasů paměti.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
