Věznice jako hotel. Skandinávská cesta má Grónsku pomoci snížit vysokou kriminalitu

A to už brzy, své brány totiž otevře příští rok, popisuje server americké stanice CNN.

Na první pohled je ovšem zřejmé, že nepůjde o tradiční káznici, ale o „humánní vězení“ po skandinávském vzoru. Jeho hlavním cílem totiž nemá být jen a pouze trestání odsouzených.

Zastánci alternativního přístupu totiž věří, že pokud věznice napodobují podmínky normálního života, trestanci mají větší šanci na opětovné úspěšné začlenění do společnosti.

Vězení jako vesnice

Nově budovaný komplex přitom není první vlaštovkou. Nápravná zařízení, jež při zacházení s vězni sází především na pozitivní motivaci, jsou v severských zemích běžná. CNN ostatně tvrdí, že zavádění věznic tohoto typu koresponduje s dlouhodobě nízkou kriminalitou v severoevropských státech. A podle odborníků pomáhá snížit recidivu.

Nuuk se nachází v jižním cípu Grónska, někdejší dánské kolonie. S pouhými 56 tisíci obyvatel představuje tato autonomní oblast Dánského království nejřidčeji osídlenou zemi světa. V rozlehlé arktické divočině najdeme jen šest věznic pro maximálně 154 odsouzených.

Čtěte také

I nově budovaný komplex se bude řídit „otevřeným režimem“. Podle něho vězni mají možnost odcházet za prací, studovat či dokonce vydat se na lov. Do areálu se vracejí jen na noc.

„Vězení je navrženo tak, aby fungovalo jako malá vesnice s obytnými bloky, pracovišti, vzdělávacími a sportovními zařízeními, knihovnou, zdravotním centrem a kostelem,“ cituje americká stanice hlavního architekta stavby Thomase Christensena. Zařízení zahrnuje celkem 76 cel, z toho 36 je určených pro vězně s volnějším režimem.

Ny Anstalt, The New Correctional Facility in Nuuk is at the centre of a @CNN feature story portraying the institution as “a ‘humane prison’, a correctional facility that emphasizes rehabilitating criminals through positive design, rather than punishment.” https://t.co/iP5f399ngn pic.twitter.com/VQn5vIidaw

— SHL architects (@SHLarchitects) 19. března 2018

Grónsku chybí vězení

Velmi nízkou kriminalitou se může pochlubit většina severských zemí. Například na Islandu zaznamenaly v roce 2015 statistiky Evropské unie pouhé tři vraždy. Ale v Grónsku je situace jiná, počet trestanců až třikrát převyšuje srovnatelné údaje ze zbytku severského regionu.

Přitom žádná z tamních věznic nemá podmínky pro detenci nebezpečných trestanců, což už dlouho představuje pro Grónsko problém. Ten má řešit právě nová věznice v hlavním městě, podotýká CNN.

Alena a Jaroslav Klempířovi - Grónsko|foto: Alena a Jaroslav Klempířovi

Dodává, že vysvětlení lze hledat i v demografickém vývoji. Asi 88 procent grónské populace tvoří domorodí Inuité, zbytek pak lidé převážně dánského původu.

Po druhé světové válce zavedla centrální vláda v Kodani rozsáhlé reformy. Jejich cílem bylo přemisťovat lidi do větších lokalit, umožnit jim přístup ke zdravotním a sociálním službám a nespoléhat se jen na lov tuleňů. Dnes je ale jasné, že se experiment příliš nezdařil.

Zpřetrhání tradic a omezování prověřených způsobů obživy, tedy lovu zvěře a rybolovu, vyvolaly velké sociální napětí. „Původní obyvatelé Grónska trpí podobnými strastmi, jako jiné domorodé komunity, které se jen těžko vyrovnávají s dědictvím kolonialismu,“ říká Naaja Nathanielsenová, ředitelka Grónské vězeňské a probační služby. To vše podle ní, společně s návykem na alkohol, přispívá k poměrně vysoké míře kriminality.

Nejlidštější vězení světa

Je však rozumné budovat vězeňské areály, které vyhlížejí a částečně i fungují jako hotely? A vyplatí se to vůbec? „Skandinávské země tento koncept zastávají už dlouho. I proto, že společnost je postavena na idejích sociálního státu a vzájemné důvěry,“ vysvětluje Yvonne Jewkesová, profesorka kriminologie na Univerzitě v Kentu.

Za zlatý standard, tedy nejlidštější věznici na světě, je považována norská káznice Halden, kde si trest odpykává na 220 vězňů. V komplexu budov nechybí tělocvična, skalní lezecká stěna, běžecké tratě, fotbalové hřiště, knihovna, hudební studio a stomatologická klinika. A také rodinný dům, kde mohou vězni zůstat přes noc se svými partnery a dětmi.

Výkon trestu je vždycky problematický, ale „humánní vězení“ může u trestanců posilovat občanské povědomí a naději do budoucna. „A to je velmi důležité. Jednoho dne se přece dostane na svobodu drtivá většina vězňů,“ přináší CNN slova kriminoložky Yvonne Jewkesové.