Většinu Rusů protesty nezajímají. Jsou lhostejní, nebo konformní, říká exvelvyslanec Kolář
Rusko zažilo největší protivládní protesty od roku 2012. Tisíce lidí demonstrovaly v osmdesáti ruských městech proti korupci. Pochody inicioval předák ruské opozice Alexej Navalnyj, který stejně jako sedm set dalších účastníků moskevské akce skončil na policejní stanici a dnes ho čeká přestupkový soud.
„Z mých zdrojů, které mám nejen z řad ruské opozice i z naší diplomacie, v Moskvě demonstrovalo 20 až 30 tisíc lidí,“ říká bývalý velvyslanec v Rusku Petr Kolář.
Faktem je, že většinovou ruskou populaci tohle příliš nezajímá. Desítky tisíc lidí protestují, ale miliony zůstávají buďto lhostejní, nebo konformní. Nerozumím tomu, proč je režim z těch protestujících tak nervózní, ale taková je realita.Petr Kolář
V porovnání s rokem 2012 je to jen zhruba polovina, nové ale podle něho je, že se protesty konaly i v menších městech po celém Rusku. „Demonstrace začaly na Dálném východě, a i když se jednalo o řádově stovky nebo jednotky tisíc lidí, tak to o něčem vypovídá. Účastnilo se jich také velké množství mladých lidí od 16 do 25 let, kteří vlastně nemají jinou zkušenost než s Putinem.“
Vládní média: Jsou to násilníci
„Demonstrace kremelský režim asi trošku zaskočily. Původní instrukce byly, že se má policie chovat velmi umírněně. Nakonec tomu tak víceméně bylo, ale nervozita viditelně stoupala. A po prvních dvou hodinách začalo docházet i ke konfliktům.“
Ruská vládou kontrolovaná média zdůrazňují, že se jednalo o nepovolené demonstrace. Poukazují také na agresivitu účastníků i na fakt, že u jednoho z nich měla být nalezena pistole.
„To je typický obrázek posledních let. Pak jsou tu ale internetová média, která informují velmi objektivně a obsáhle. Kromě toho také Navalného Fond boje s korupcí demonstrace pokrýval. Do doby, než k nim policie vtrhla a odpojila proud, měli velké množství zhlédnutí na internetu,“ přibližuje Kolář.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.