Většina zemí NATO letos nesplní plánované výdaje na obranu, všímá si The Financial Times

22. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Dny NATO v Ostravě

Britský deník informuje, že cíl zvýšit výdaje na obranu tak, aby vojenský rozpočet tvořil dvě procenta HDP nejpozději do roku 2024, dvě třetiny zemí letos nesplní. Vytyčené hranice dosáhne jen deset z 30 členských zemí, některé evropské státy navíc silně zaostávají.

Ukazuje to zpráva, kterou vydala Severoatlantická aliance. Celkově se letos obranné výdaje evropských členských zemí NATO a Kanady zvýší asi o čtyři procenta. Dvouprocentní cíl splní z velkých zemí Velká Británie a Francie, nižší naopak budou výdaje Německa, Itálie a Španělska.

Čtěte také

Deník The Financial Times v této souvislosti připomíná, že Švédsko, které členem NATO není, ale s aliancí těsně spolupracuje, chce v příštích čtyřech letech svůj obranný rozpočet zvýšit o 40 procent. Bude to nejvyšší nárůst švédského vojenského rozpočtu od začátku studené války. Skandinávská země tak reaguje na rostoucí napětí ve vztazích s Ruskem.

Centrum kyberbezpečnosti?

Litevský zpravodajský web Delfi píše o návrhu vybudovat centrum kybernetické bezpečnosti Evropské unie na vilniuském televizním vysílači.

Čtěte také

S touto myšlenkou nedávno přišlo litevské ministerstvo obrany. Unie si má vybrat místo pro zřízení centra kybernetické bezpečnosti během listopadu. Kromě Litvy o něj stojí Belgie, Rumunsko a Španělsko.

Litevské ministerstvo obrany tvrdí, že v 325 metrů vysoké věži by mohlo pracovat 30 až 50 osob. Litva by do zřízení centra v prvních pěti letech jeho činnosti chtěla investovat zhruba milion euro, další náklady by se měly hradit z unijního rozpočtu. Litva také přišla s iniciativou, na jejímž základě země Evropské unie letos zřídí týmy rychlé kybernetické reakce, připomíná se v závěru zprávy na zpravodajském webu.

Protesty v Nigérii

V Nigérii už několik týdnů trvají protesty proti vládě a policejní brutalitě doprovázené potyčkami mezi demonstranty a policií. Ty, navzdory úplnému zákazu vycházení, pokračovaly i včera. Nepokoje se v mnohamilionovém nigerijském městě Lagosu vystupňovaly v úterý večer, kdy bylo podle svědků několik lidí zastřeleno a zraněno. Podívejme se, jak o těchto událostech informují světová média.

Čtěte také

Nigerijská zpravodajka britské stanice BBC píše, že po úterním násilném zásahu proti demonstrantům je nigerijská veřejnost v šoku.

Byla to strašná noc, během které sociální sítě plnily záběry zachycující střelbu, která se na místě protestů rozléhala dlouho do noci. Použití ostrých nábojů proti pokojným demonstrantům prý mnohými otřáslo. Dosavadní protesty byly nenásilné a dobře organizované, což Nigerijce naplňovalo důvěrou v budoucnost jejich země. S tím je ale konec.

Svědkové zásahu říkají, že úřady nechaly předtím, než proti nim nastoupili vojáci, vypnout pouliční osvětlení a kamery. Podobné informace prý podněcují hněv příslušníků mladé generace, kteří o vládnoucí třídě i bez toho nemají žádné iluze. Nigerijská vláda už nemá moc času, aby šířící se nespokojenost utišila, uzavírá korespondentka britské BBC.

Celý přehled zahraničního tisku, který připravil Miroslav Tomek, najdete v audiozáznamu.

Spustit audio

Související