Větrníky se lidem často jen nelíbí. Referenda nedopadají, protože chybí podpora státu, míní expert

8. červenec 2026

Česko je z evropské sedmadvacítky poslední ve využívání obnovitelných zdrojů energie. Dokonce i Polsko s tradičním těžkým průmyslem a těžbou uhlí buduje zdroje větrné a sluneční energie daleko rychleji. „Do budoucna to může znamenat velký problém pro českou ekonomiku. Nedostatek zdrojů, které pomáhají snižovat cenu silové elektřiny na trhu, může snížit konkurenceschopnost firem. Ty mohou odcházet do zahraničí,“ říká v Interview Plus Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky.

Právě Polsko dává za příklad země, která se v obnovitelných zdrojích za posledních pět let posunula dopředu. Klíčové je předvídatelné investiční prostředí a relativně rychlá realizace projektů, což znamená další zlevnění.

Na důležitosti zelené energie se navíc v Polsku shodla předchozí i současná vláda, která aktivně komunikuje s veřejností, a to například i v reakci na vliv Ruska, které šíří mýty nejen o obnovitelných zdrojích, ale i o připravovaných jaderných reaktorech.

Čtěte také

„Dnes už vidíme, že roční rozdíl v průměrných cenách silové elektřiny v Německu, které má často více než 50procentní podíl obnovitelných zdrojů, a u nás, může být koruna za MWh. To je značná ztráta,“ upozorňuje Sedlák s tím, že předběhnout nás v budoucnu může i Polsko.

Ve střednědobém horizontu by se podle něj měl podíl obnovitelných zdrojů navýšit ze současných 17 procent na zhruba třetinu a poté směřovat k polovině, přičemž druhou polovinu obstarají jaderné elektrárny.

„My opravdu potřebujeme obnovit důvěru v obnovitelné zdroje, že toto řešení je opravdu energeticky bezpečné, a zvýšit důvěru místních, aby dané projekty přijímali. Když stát přichází s akceleračními zónami, může nabídnout dodatečné kompenzace,“ naznačuje.

Ne za mým domem

Sedlák poukazuje na to, že většina české společnosti podporuje rozvoj například větrné energetiky. Kamenem úrazu ale často bývá rozhodování o konkrétním projektu a otázce, zda chceme mít větrnou elektrárnu za vlastním domem.

Čtěte také

„Je zcela legitimní, když místní diskutují o tom, jestli je na území obce chtějí, anebo ne. Starosta může pozvat experty, důležité je, aby nabízel vyvážený hlas, aby tam byla pro i proti,“ uvádí expert.

A odmítá tvrzení, že větrníky ohrožují lidské zdraví, například pokud jde o hluk, přičemž české normy prý patří k nejpřísnějším v Evropě.

Podle něj jde často o zástupné argumenty k tomu, že řadě lidí se větrné elektrárny v krajině jednoduše nelíbí, a uchylují se proto k dezinformacím. Česko zároveň musí rozvíjet všechny druhy obnovitelných zdrojů, které se mohou v různých částech roku doplňovat.

Čtěte také

„Věřím, že se nám podaří tyto zdroje stabilně rozvíjet. Samozřejmě na tom musí být společenská shoda. Referenda během voleb do Poslanecké sněmovny dopadla půl na půl, letos je trendem, že to spíš nedopadá a projekty jsou odmítány. Je to právě absencí podpory ze strany státu,“ míní Sedlák.

Zásadní je podle něj osobní zkušenost, na návštěvu větrného parku by například rád vzal premiéra. „Když se někdo těch projektů obává, tak ať se přijede podívat zblízka. Uvidí, že se žádné částečky neuvolňují a hluková stopa je při dodržení odstupové vzdálenosti od obce v pořádku,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Petr Vizina , ert

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.