Větrné elektrárny za domem? Máme podporu i sousedních obcí, hlásí Stonařov. Polná: U nás nesouhlasí

Pane Šulci, čím si vysvětlujete, že ve Stonařově lidé podpořili výstavbu větrného parku?

Ivan Šulc: Když nad tím člověk přemýšlí, tak i přes, řekl bych, vyostřené období před referendem, kdy zaznívaly argumenty pro i proti, je to možná tím, že je tu jakási dvacetiletá historická zkušenost se čtyřmi větrníky nedaleko v Pavlově. 

Čtěte také

U Vojtěchova na Chrudimsku by mohly stát nejvyšší větrné elektrárny v Česku

Druhá věc, že my jako zastupitelstvo, které velkou většinou prosazuje umístění větrníků na našem katastru, jsme se snažili osvětlit občanům celou problematiku. Včetně dopadů na životní prostředí a samozřejmě včetně ekonomického přínosu.

K jednotlivým argumentům se v průběhu debaty dostaneme, tak se nezlobte, že vás teď přerušuji. Na úvod bych rád slyšel ještě opačný pohled z Polné. Proč myslíte, pane místostarosto Bohdálku, že u vás lidé naopak odmítli jednání o větrných elektrárnách?

Martin Bohdálek: Těch argumentů, které jsem slýchával od obyvatel, bylo povícero. Hlavním argumentem byl samozřejmě krajinný ráz. Myslím, že to je asi v každé obci obdobné. 

Plus to byly zdravotní důvody provozu těchto větrných elektráren. A myslím si, že do toho poměrně zásadně vstupovaly i okolní obce, které vyjadřovaly svůj nesouhlas. I legitimní formou, kterou doručila zastupitelstva, že by se rády připojily a odmítly i z jejich strany výstavbu větrných elektráren. 

Výhody, nebo nevýhody? 

Slyšeli jsme od starosty Stonařova, že jejich zastupitelstvo informovalo obyvatele o výhodách větrných elektráren. Rozumím tomu správně, že u vás v Polné jste naopak informovali o tom, co vnímáte jako nevýhody?

Čtěte také

Zničíme si krajinu. Dokument o tom, proč na Vysočině nechtějí větrné elektrárny

Bohdálek: Tak to vůbec není. My jsme na dvou schůzkách, které byly veřejné a byly za přítomnosti několika investorů – v druhé schůzce už jenom jednoho investora, s kterým se jednalo – obyvatelům předložili návrhy rozmístění věží a přínos do obecní kasy, nebo potažmo přínos pro samotné občany. Předložili jsme samozřejmě i negativní stanoviska. 

Občany jsme nepostavili před otázkou, jestli to chceme propagovat, nebo ne. My jsme se opravdu od začátku stavili neutrálně. Ale chtěli jsme občany informovat o výhodách a nevýhodách.

Podle vás převažují nevýhody?

Bohdálek: Podle mě ne. Podle občanů, kteří se vyjádřili v anketě a v referendu, ano.

Zásah do krajiny 

Pane starosto Šulci, když jsme poté, co jste narážel na výhody výstavby větrných elektráren, slyšeli tu možnou nevýhodu, že se změní krajinný ráz, diskutovalo se o tom u vás ve Stonařově taky?

Šulc: Určitě. Bylo to jedno z hlavních nosných témat při veřejných prezentacích. Při jednání s investorem, při právním rozboru navrhované a již uzavřené smlouvy o spolupráci. A na poslední prezentaci se jednalo už i o vizualizaci. 

Čtěte také

Krajský úřad Ústeckého kraje posoudí vliv stavby větrné elektrárny u Smolnice nedaleko Loun na životní prostředí

Krajinný ráz je obrovská nevýhoda větrníků. To si všichni uvědomujeme. A my jsme na to občany upozorňovali od samotného začátku, že ten zásah do té krajiny je. Jsou to výškové stavby. 

Ale na druhou stranu jsme to vyvažovali spoluprací s investorem a samozřejmě ekonomickými benefity. 

U nás ještě hrálo roli to, že dvě sousedící obce Suchá, včetně části Prostředkovice a Beranovec, a obec Otín souhlasí s výstavbou větrníků a aby na území těchto obcí vznikl větrný park Vysočina. Takže de facto tady je podpora i od sousedních obcí.

Bylo důležité, že vaši sousedé, když to tak řeknu, se na výstavbu větrných elektráren dívají stejně jako vy?

Šulc: Ano, jsou to menší sídla. A je pravda, že tam ta iniciativa, nechci říct, že přišla jako první – ale než přišel investor k nám s konkrétním návrhem, tak de facto měl předjednány souhlasy v  sousedních obcích.

Pane místostarosto Bohdálku, vy jste zmiňoval často se opakující argument, jehož výskyt teď potvrdil i pan starosta Šulc. Argument, že výstavba větrných elektráren zásadním způsobem promlouvá do krajinného rázu na tom kterém místě. Slyšeli jsme tady ale také, že v případě Stonařova převážely ty výhody, které větrné elektrárny přinesou. Proč tyto výhody nepřevážily u vás v Polné?

Bohdálek: Nedokážu hovořit za občany, kteří se vyjádřili v referendu. Myslím si, že pro ně ten ekonomický výsledek, který by přinesla výstavba větrných elektráren, nebyl tak důležitý, jako je pro ně důležitý krajinný ráz.

Čtěte také

Obyvatelé Hlušic na Královéhradecku dali v referendu zelenou výstavbě velké fotovoltaické elektrárny

Je to možná v tom, že rozpočet města Polná je o něco vyšší než rozpočet Stonařova. Možná že, tak jak zmínil pan starosta Šulc, cílená kampaň okolních dvou obcí převážila jazýček na vahách v neprospěch.  

Protože naše otázka v referendu nezněla, jestli ano, nebo ne, budeme stavět, nebudeme stavět. Ale zněla, jestli se má zastupitelstvo města aktivně podílet na případné výstavbě.

Je to v referendu rozumně formulovaná otázka? Protože když lidé na otázku, jestli zastupitelstvo vůbec i může jednat o případné výstavbě větrných elektráren, odpověděli, že ne, a pro zastupitelstvo je to zavazující, tak to znamená, že vy teď budete mít svázané ruce. A že když přijde investor se zajímavou nabídkou, tak ani nemůžete začít jednat.

Bohdálek: Říkáte to přesně tak, jak to je. K tomu samozřejmě byla stanovena komise, která se snažila otázku do referenda nějakým způsobem interpretovat, vymyslet. A ta otázka, která zazněla, byla tou skupinou vybraná a schválená zastupitelstvem. 

Máte pravdu. Já jsem se snažil vysvětlovat občanům, že je pro vedení města, pro zastupitelstvo jednodušší, když může jednat s investorem o tom, kde, kolik a, dejme tomu, za kolik je pro zastupitelstvo přípustná výstavba větrníků, než to zásadně odmítnout.

Je výhodné mít ve svém okolí větrnou elektrárnu? Jaké argumenty mají zastánci i odpůrci větrníků? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku. Pořad vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet 14. října 2025.