Veronika Pehe: Rozdělené Polsko rozhodne mezi vládou jedné strany a záchrannou brzdou

10. červenec 2020

V neděli se v Polsku bude konat druhé kolo prezidentských voleb, ve kterém se střetnou současný prezident za konzervativní Právo a spravedlnost Andrzej Duda a kandidát koalice liberálních stran Rafal Trzaskowski.

Posloucháte rádi komentáře a glosy? Všechny najdete na stránkách mujRozhlas.cz.

Čísla z prvního kola hovoří spíše ve prospěch znovuzvolení Dudy. Ten totiž se 43,5 procenty získal nejlepší výsledek kandidáta PiS za poslední čtyři prezidentské volby. I přesto některé průzkumy předpovídají velmi těsný souboj a v liberálních médiích panuje značné nadšení z možnosti změny na polské politické scéně. Trzaskowski by ale musel získat několik milionů nových hlasů – a to nebude lehké.

Čtěte také

O rozdělení země svědčí předvolební debaty, jež se uskutečnily v pondělí večer. I když – „debaty“ asi nejsou to pravé slovo. V zemi, kde hlavní média jasně deklarují své politické preference, se kandidáti nebyli schopni dohodnout na společném střetu ani ve veřejnoprávní, ani soukromé televizi.

Proto si každý zorganizoval debatu vlastní, s prázdným místem vedle sebe pro svého nepřítomného protivníka. Ke cti Trzaskowskému slouží, že na rozdíl od Dudy, který ve svém vystoupení v jemu nakloněné veřejnoprávní televizi nemusel čelit žádným kritickým dotazům, pozval opoziční kandidát do studia představitele médií z celého politického spektra a nebál se dialogu s názorovými protivníky.

Co Poláci nechtějí

Ačkoliv bez konfrontace obou kandidátů debaty působily poněkud mdle, jedno překvapení přeci jen přinesly. Rozruch vzbudila výpověď prezidenta Dudy, který se důrazně vyslovil proti povinnému očkování. Následnou mediální bouři se pokoušel hasit na Twitteru, kde vysvětloval, že mu šlo pouze o budoucí vakcínu proti koronaviru a nikoliv o zpochybňování ze zákona povinných očkování.

Čtěte také

Téma ale nebylo zvoleno náhodně. Odpůrci očkování totiž tvoří početnou skupinu mezi voliči krajně pravicového Krzysztofa Bosaka z uskupení Konfederace, jenž získal v prvním kole téměř 7 procent hlasů. Ke komu se tito voliči ve druhém kole přikloní, to může být pro výsledek rozhodující. Nadbíhání extremistům je ale ošemetná věc.

Trzaskowski zase ztratil řadu sympatizantů na levici, když napsal, že s kandidátem Konfederace sdílí ekonomické názory. Příliš dlouho také váhal, zda se důrazně postavit na stranu LGBT komunity, proti které PiS rozpoutalo vlnu nenávisti. V pozdní fázi kampaně je Trzaskowski především hnán do defenzivy a snaží se mírnit své liberální názory, aby se zavděčil konzervativním voličům.

Ve výsledku nebudou Polky a Poláci v neděli hlasovat o tom, co by do budoucna chtěli, ale spíše o tom, co určitě nechtějí. Zatímco liberální tábor se bojí dalšího oklešťování demokracie a marginalizace Polska v Evropě, zastánci Dudy se v případě vítězství opozice obávají ztráty sociálních jistot, které jim vlády PiS zajistily.

Veronika Pehe

Na výběr je v případě volebního úspěchu Dudy téměř neomezená vláda jedné strany, což dovolí Právu a spravedlnosti vzít si na mušku zbývající pojistky demokracie, jako jsou nezávislá média, nevládní organizace, místní samosprávy či úřad ombudsmana. Druhou možností je pak určitá záchranná brzda či protiváha silné vládě v případě opozičního prezidenta. Ať už Trzaskowského hodnotíme jakkoliv, bylo by to pro zdraví polské, a v širším kontextu i evropské demokracie, určitě přínosné.

Autorka je komentátorka serveru A2larm

autor: Veronika Pehe
Spustit audio