Veronika Lefrancois: Vatikán v delikátním postavení vůči Číně i USA
Napětí mezi Spojenými státy a Čínou se projevuje v mnoha různých oblastech – od ekonomiky až po zdravotnictví. Nyní se přesouvá i do sféry náboženství.
Před svou oficiální návštěvou Vatikánu příští týden se ministr zahraničních věcí USA Mike Pompeo vyjádřil k otázce, která momentálně zaneprázdňuje přední církevní hodnostáře.
Čtěte také
Tou je obnovení dohody mezi Vatikánem a Pekingem o jmenování katolických biskupů v Číně. Platnost této smlouvy, podepsané přesně před dvěma lety, totiž vyprší koncem tohoto měsíce.
Zcela přesné znění dohody sice nebylo zveřejněno, ale podle médií v ní byla Komunistické straně Číny zajištěna možnost ovlivňovat rozhodnutí o nominaci biskupů v zemi. Podle kardinála Pietra Parolina, vatikánského ministra zahraničí, mají obě strany v úmyslu dohodu prodloužit na další dva roky.
Morální autorita
Šéf americké diplomacie teď ovšem vyslovil názor, že pokud katolická církev dohodu obnoví, podryje tím svou morální autoritu. Podle Pompea Vatikán doufal, že se mu touto smlouvou podaří pomoct čínským katolíkům od perzekucí ze strany čínské komunistické strany. Výsledkem je prý ale pravý opak. Podle něj se za rok 2019 náboženské perzekuce v Číně ještě zintenzivnily.
Čtěte také
Je jisté, že vztahy mezi Vatikánem a komunistickou Čínou jsou křehké a svatý stolec je starostlivě opečovává i za cenu kompromisů. Je to dlouhodobá strategie takzvané ostpolitik, kterou uplatňovali už předchůdci papeže Františka.
Původně označoval termín ostpolitik normalizaci vztahů mezi východním a západním Německem koncem 60. let. Později byl přijat i Vatikánem pro označení snah papeže Pavla VI. o zlepšení situace katolíků za železnou oponou, za pomoci menších ústupků a dohod.
Podobný přístup byl používán i jeho následovníky ve vztahu k Číně a postoj papeže Františka I. není výjimkou.
Hodnotit bude historie
Kontroverzní smlouva o jmenování biskupů je kompromisem mezi dvěma větvemi čínských katolíků – tou oficiální, která je přímo řízena komunistickou stranou, a tou ilegální, která je napojena na Vatikán.
I když ve smlouvě Vatikán přijal nárok čínských autorit na jmenování biskupů, zároveň si uchoval možnost uplatnit právo veta vůči nominacím navrženým Pekingem.
Mike Pompeo samozřejmě vyslovil svou kritiku Vatikánu ve strategicky zvoleném okamžiku. Prezidentu Trumpovi se v příštích týdnech budou hodit hlasy amerických katolíků a vůbec všech konzervativních věřících ve Spojených státech, kteří budou Trumpa a jeho administrativu vidět jako obránce náboženských svobod.
Diplomacie papeže Františka je ovšem subtilnější. Kardinál Parolin na kritiku odpověděl, že historie je dlouhý proces a že se nedá vše vybudovat za jeden den. Proto nabádá věřící, aby byli trpěliví.
Trvalo více než 50 let vyjednávání, než byla dohoda mezi Vatikánem a Pekingem z roku 2018 podepsána. Jestli bude mít opravdu pozitivní dopad na život katolíků v Číně, to teprve historie ukáže.
Autorka je publicistka
Související
-
Polská církev zažívá v časech papeže Františka tsunami, píše Rzeczpospolita
Papež František to myslí s očistou polské církve evidentně vážně. V analýze to píše komentátor polského deníku Rzeczpospolita.
-
Malý: Slyšet papežovu zvěst, že Bůh je tu s námi i navzdory veškerému zlu, je strašně důležité
V důsledku karanténních opatření se některé farnosti rozhodly přistoupit alepsoň k online bohoslužbám. Velikonoční mše a požehnání Urbi et Orbi streamoval i samotný papež.
-
Thomas Kulidakis: Marná, ale záslužná snaha papeže o jaderné odzbrojení
Papež František si vybral správné místo pro další ze svých mírových misí, kterými se snaží přispět k zlepšení poměrů na světě vezdejším.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.