Veronika Lefrancois: Proč patří italština mezi jazyky, které se ve světě nejvíc studují

22. duben 2021

Uprostřed informací o počtech nakažených covidem-19 a mezi zprávami o probíhající očkovací kampani proběhlo před několika dny v italských médiích oznámení o inauguraci nové digitální platformy společnosti na rozvoj italského jazyka Società Dante Alighieri. Platforma se nazývá Dante.global a má za úkol propagovat italskou kulturu a jazyk ve světě.

Jejího slavnostního uvedení do provozu se zúčastnil sám italský prezident Sergio Mattarella v rámci oslav 700. výročí úmrtí nejslavnějšího italského básníka Dante Alighieriho, které si Itálie a svět připomíná v tomto roce.

Čtěte také

U této příležitosti prezident připomněl, že světová pandemie nezastavila rozvoj inovativních nástrojů, které má dnes kultura k dispozici, aby se mohla šířit, ať už formou osobních kontaktů nebo díky novým technologiím.

A právě digitální transformace je obor, do kterého italský stát hodlá investovat značnou část fondů získaných z Evropské unie na obnovu země. Se vstupem do informačního věku si totiž Itálie tak trochu dala načas. V digitalizaci se mezi evropskými zeměmi už nějakou dobu umisťuje na spodních příčkách žebříčku spolu s Řeckem, Bulharskem a Rumunskem.

Platforma Dante.global je zatím jedním z největších a nejkomplexnějších projektů digitální transformace a díky novým technologiím má přiblížit italskou kulturu lidem na celém světě. Nabízí také inovativní metody jazykové výuky studentům a učitelům italštiny, ale i široké veřejnosti.

Proč se učit italsky?

Poptávka po těchto kurzech není malá. Italština prý v současné době zaujímá čtvrté místo mezi jazyky, které se ve světě nejvíce studují. Řadí se údajně za angličtinu, španělštinu a čínštinu. Tento údaj se opakovaně objevuje v italských médiích, i když není snadné ho ověřit.

Je však jisté, že se o ovládnutí Dantova jazyka pokouší statisíce studentů na celém světě. Sami Italové jsou často překvapeni, když je někdo na tuto skutečnost upozorní. Vždyť Italů je jen něco málo přes 60 milionů, země je poměrně malá a na světové politické scéně vcelku zanedbatelná.

Čtěte také

Vysvětlení je možné hledat v různých oblastech. Italštinu používá například jedna z nejvýznamnějších světových geopolitických institucí: katolická církev. Na papežském stolci už sice více než 40 let žádný Ital neseděl, ale Svatý otec a přední katoličtí preláti ve světě se mezi sebou běžně domlouvají italsky.

Italština se šíří také díky klasické hudbě a profesionální hudebníci a operní pěvci mají její znalost doslova v popisu práce. Vliv italské gastronomie také není zanedbatelný a je v zájmu mnoha světových šéfkuchařů ovládat alespoň základy italského jazyka.

Je třeba dodat, že italština je jedním z mála jazyků, které se nestudují z důvodů obchodních nebo politických. Mnoho cizinců uvádí, že se zamilovali do Itálie a její kultury anebo jen do melodie italštiny. Jedna dotázaná dokonce odpověděla: K čemu je učit se italsky? To je jako ptát se, k čemu je kochat se západem slunce nad mostem Ponte Vecchio, obdivovat Michelangelovy sochy anebo listovat Božskou komedií básníka považovaného za otce italského jazyka.

Autorka je publicistka

autor: Veronika Lefrancois
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.