Veronika Lefrancois: Italové se vracejí i do kostelů

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Papež František

V Itálii jsou od začátku týdne znovu otevřeny bary a restaurace, kadeřnické i kosmetické salony a obchody všeho druhu.

Další etapa takzvané druhé fáze koronakrize byla odstartována a život se pomalu vrací do jakž takž normálních kolejí.

Italové kvitovali s povděkem skutečnost, že vláda proces uvolňování poněkud uspíšila. Podle původního plánu měly totiž mnohé podniky zůstat zavřené až do 1. června, to bylo ale předmětem ostrých kritik ze strany podnikatelů po celé zemi.

Na mši do kostela

Nové uvolnění se netýká jen obchodních činností. Pro veřejnost jsou teď otevřena také místa liturgií a kultovních obřadů, takže Italové všech vyznání se už nemusejí pro bohoslužby spoléhat jen na internet. Konečně se jich mohou účastnit přímo v kostelích, mešitách nebo synagogách. Byli to především katoličtí biskupové, kdo naléhal na vládu, aby umožnila obnovit mše. S poukazem na to, že jejich další zákaz by byl v rozporu s principem náboženské svobody.

Sloužení mší je tedy povoleno od pondělka a to dává kněžím trochu času na jakýsi trénink v menším měřítku před první velkou nedělní liturgií, která navíc oslaví pro katolíky významný svátek Nanebevstoupení.

Dohoda uzavřená mezi církví a státem klade podmínky pro jednotlivé obřady, aby byla zajištěna maximální bezpečnost všech věřících. Zpověď je například povolena jen v případě, že se uskuteční s rouškou na obličeji a ve větraném prostoru. V průběhu mše musí věřící udržovat odstupy jednoho a půl metru a nemají si podávat ruce. V kropenkách u vchodu do kostela nesmí být svěcená voda, a zatímco varhaník smí zajišťovat hudební doprovod, pěvecký sbor je prozatím vyloučen.

Svaté přijímání představuje za současné situace choulostivý moment. Kněz je bude moct poskytovat pouze v roušce a rukavicích na jedno použití, a to jen do ruky, bez jakéhokoliv fyzického kontaktu s věřícími.

Role papeže

Někteří mají za to, že dohoda o otevření kostelů, kterou se církvi podařilo se státem uzavřít, je výsledkem příkladného chování papeže Františka. Papež totiž od počátku zdravotní krize podporoval italskou vládu a jménem katolické církve zaujímal pragmatická stanoviska, vždy v souladu s celostátními opatřeními. Byl to on, kdo v první fázi uvolňování uklidnil rozčilené biskupy, kteří už koncem dubna vyžadovali okamžité obnovení liturgií.

Během pandemie papež ve svých vystoupeních a každodenních ranních mších na internetu projevoval opravdovou empatii s národem postiženým bezprecedentní krizí. I přesto si nezískal sympatie všech katolíků.

Ultrakonzervativní křídlo církve už dlouho kritizuje Františkovo tolerantní smýšlení. A od počátku pandemie šíří někteří katoličtí fanatikové přesvědčení, že koronavirus je trestem Božím právě za to, jak smířlivě papež přistupuje k rozvodům, potratům nebo homosexuálním svazkům. Je s podivem, jak ještě v 21. století někteří církevní hodnostáři mohou propagovat názory založené na strachu, ignoranci a pověrách o Bohu mstiteli.

Je ale třeba dodat, že kritici současného papeže se v Itálii dají spočítat na prstech jedné ruky. Pro většinu Italů, ať už věřících, nebo ateistů, zůstává postava Františka I. jednou z mála morálních autorit dnešního světa.

Autorka je publicistka

Spustit audio
autor: Veronika Lefrancois | zdroj: Český rozhlas

Odebírat podcast

Související