Veronika Lefrancois: Itálie se vrací k normálu, ale bojí se nové vlny pandemie

Ale oproti první fázi, kdy čísla narůstala nezadržitelnou rychlostí, v posledních týdnech se situace zdá být stabilní. Množství případů nových nakažení se už nějakou dobu pohybuje kolem dvou až tří set za den a úmrtí na covid-19 se často dají spočítat na prstech jedné ruky. Přitom v nejhorších týdnech karantény počty nakažených rostly po stovkách a 27. března, v době vrcholící pandemie, bylo zaznamenáno rekordních 919 úmrtí na koronavirus.

I když se v poslední době i na Apeninském poloostrově objevují menší ohniska nákazy, situace se zdá být zatím pod kontrolou. Alespoň ve srovnání s mnohými jinými evropskými státy.

Disciplinovaní Italové

Čtěte také

Veronika Lefrancois: Evropa za všechny, všichni za Itálii. Premiér Conte přivezl z Bruselu masivní pomoc

Skutečnost, že si Itálie prožila jednu z nejtěžších zdravotních krizí v Evropě, má zřejmě za následek, že místní úřady nadále sledují situaci s bedlivou pozorností. A ani sami občané neberou preventivní opatření na lehkou váhu. Podle statistik si 90 procent Italů spontánně nasazuje roušku i tam, kde to není povinné.

Taková míra disciplinovanosti je ve světovém měřítku opravdu mimořádná. Obchody, restaurace a hotely, ale také muzea nebo kostely respektují nadále speciální režim: při vstupu do podniků se měří teplota, ruce se povinně dezinfikují a odstupy se dodržují.

Podle odborníků je to ale stabilita stále velmi křehká a stav by se mohl velmi rychle obrátit.

Italové tedy se znepokojením sledují vývoj v sousedních zemích, kde se případy množí. S příjezdy zahraničních turistů a s návratem sezónních pracovníků z Rumunska, Bulharska a Ukrajiny začínají počty nakažených mírně narůstat i v Itálii.

Stále v nouzovém stavu

Čtěte také

Veronika Lefrancois: Pandemie připomněla Itálii demografický problém

To byl jeden z důvodů, proč před několika dny premiér Giuseppe Conte prodloužil stávající nouzový stav až do poloviny října.

To mu umožňuje přijímat nová mimořádná opatření a eventuálně znovu nařídit celostátní karanténu, pokud by se dostavila druhá vlna nákazy.

Tento vládní dekret byl předmětem ostré kritiky ze strany opozičních stran vedených ultrapravicovou Ligou. Její šéf Matteo Salvini poukazoval na to, že nouzový stav umožňuje vládě disponovat příliš velkými pravomocemi a že aktuální situace v zemi to už zdaleka nevyžaduje. Podle něj je zapotřebí zajistit co nejrychlejší návrat k normalitě.

Nicméně nouzový stav nedává mimořádné pravomoci pouze centrální vládě, ale i jednotlivým italským regionům. Umožňuje jim reagovat flexibilně na rychlé změny zdravotní situace, izolovat ohniska nákazy a v případě nutnosti okamžitě zasáhnout.

Kromě toho se v novém dekretu uvádí, že premiér musí napříště všechna rozhodnutí předložit ke schválení parlamentu, to přitom v první fázi krize nebylo nutné. Polovina října by měla být nejzazším termínem, do kterého bude možné mimořádný stav prodloužit.

Po tomto datu se řízení země bude muset znovu podrobit obvyklým zásadám parlamentní demokracie.

Autorka je publicistka