Veronika Lefrancois: Giorgia Meloniová a riskantní sázka na Trumpa

Čtěte také

iROZHLAS

‚Ropu potřebujeme, proto jsem zde.‘ Meloniová vyrazila jako první evropská lídryně na Blízký východ

Jenže stabilita je jen začátek. K vyvedení země z ekonomické stagnace je zapotřebí odvážnějších reforem, a k těm se vláda zatím neodhodlala.

Italské hospodářství přitom momentálně roste jen kolem půl procenta ročně, tedy výrazně pomaleji než zbytek eurozóny. A i když se Meloniové podařilo snížit rozpočtový deficit, skutečný růst se nastartovat nepovedlo.

Silná hráčka

Na mezinárodní scéně se premiérka od začátku snažila profilovat jako silná hráčka. Na rozdíl od některých svých evropských kolegů na krajní pravici, Meloniová drží jasně prozápadní kurz, podporuje Ukrajinu a v rámci Evropské unie působí jako předvídatelný partner.

Čtěte také

Ivan Štern: Referendum jako politická past

Zároveň ale vsadila na blízký vztah s Donaldem Trumpem, kterému je ideologicky blízká a s kterým udržuje dobré pracovní vztahy. V představách premiérky měla Itálie pod jejím vedením fungovat jako most mezi Evropou a Spojenými státy. Nicméně, jak už je dnes jasné všem, Trump je partner nanejvýše nespolehlivý.

Strategie politického sblížení s USA dávala smysl jen do chvíle, než americký prezident začal harašit zbraněmi. Konflikt na Blízkém východě na italskou ekonomiku dopadá tvrdě, protože země dováží zhruba tři čtvrtiny své energie a na výkyvy cen ropy a plynu je citlivější než její evropští partneři. Zdražování energií zasahuje italský průmysl, export i turismus, tedy tři klíčové pilíře místní ekonomiky.

Navíc v Itálii, kde má pacifismus hluboké kořeny, dnes průzkumy veřejného mínění ukazují výraznou nechuť k Donaldu Trumpovi a silný odpor vůči jeho válce s Íránem. A to se promítá i do podpory Giorgie Meloniové.

První porážka

Odrazem poklesu její popularity byl i výsledek nedávného referenda o reformě justice, kterou vláda podporovala. Voliči se zcela jasně vyjádřili proti reformě a zasadili tak premiérce první velkou politickou porážku. Pod tlakem těchto okolností se Meloniová snaží svou předchozí sázku na Spojené státy korigovat.

Čtěte také

Papež dělá svou práci, když vyzývá k míru a ne ke svaté válce. Trump je sám proti sobě, míní Joch

Její vláda například nedávno odmítla americkým letounům mezipřistání na vojenské základně Sigonella na Sicílii, odkud měly pokračovat na Blízký východ. Tímto krokem vyslala signál jak svým příznivcům, tak opozici, že Itálie se nepodřizuje přáním americké velmoci, ale zachovává si vlastní rozhodování.

Premiérka zašla ještě dále, když se ostře vymezila vůči agresivním výrokům Donalda Trumpa na adresu papeže Lva XIV. Prezident papeže kritizoval za jeho odsouzení války proti Íránu, označil ho za slabého a bez důkazů tvrdil, že za papežský stolec vděčí právě Trumpovi. Taková slova jsou pro konzervativní, katolické voliče Giorgie Meloniové nepřijatelná a přesně takto je označila i sama premiérka.

Zdá se, že Meloniová si v poslední době uvědomuje, že zřejmě vsadila na špatného koně a že podpora Trumpa pro ni představuje spíše přítěž než výhodu.

Autorka je publicistka