Veřejné finance je třeba konsolidovat, takže se daně časem zvýší všem, předpovídá guvernér ČNB Rusnok

„Jako Češi jsme v těchto srovnáních větší pesimisté. V ekonomickém růstu jsou nějaké důvody, proč můžeme být o něco méně optimističtí než jiní. Ale rozdíly bych nepřeceňoval. Obecně panuje velký optimismus, pokud jde o druhé pololetí letošního roku a snad i příští rok,“ říká v Interview Plus guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok.

Čtěte také

Petr Holub: Důchody se mimořádné zvýší. Samozřejmě na dluh

Roli může hrát například větší závislost Česka na zahraničních trzích, nebo strukturální změny v automobilovém průmyslu. Ty totiž bez ohledu na pandemii vedou k určitému poklesu ekonomického výkonu. „Specifický důvod pro to ale nevidím,“ dodává.

Centrální banka odhaduje, že naše ekonomika příští rok poroste o 4,3 procenta HDP, nejistota je prý ale veliká.

„V příštím roce vycházíme z předpokladu, že se podaří pandemii překonat a už nebude zásadně omezovat hospodářský život,“ uvádí. S tím, že v odhadu růstu pro letošní rok je ČNB naopak pesimistická, očekává růst o 1,2 procenta HDP.

Dlouhý návrat k normálu

Pokud jde o míru inflace, letos by měla být ve výši 2,7 procenta, příští rok pak 2,4 procenta. „Peníze ztrácejí hodnotu, když je inflace vyšší než nula. Ale mírná, stabilní inflace okolo 2 procent je něco, co ekonomice prospívá. Tímto tempem, a u nás donedávna i mnohem vyšším, nám také rostou příjmy. Hodnota našich příjmů neklesá,“ podotýká guvernér.

Čtěte také

Petr Holub: Ekonomika na horské dráze

Podle Rusnoka centrální banka přikročí ke zvýšení úrokových sazeb, což označuje za návrat k normálnějším sazbám.

„V moderní liberální společnosti s tržní ekonomikou je za normál považováno, že máme mírný, ale stabilní růst cen. Tomu odpovídají i mírné a pokud možno stabilní úrokové sazby, které vyjadřují hodnotu peněz. A peníze v normálních časech nemají nulovou, nebo zápornou hodnotu,“ zdůrazňuje.

Pokud by se dařilo dosahovat inflačního cíle ve výši 2 procent, měly by být úrokové sazby okolo 2,5 až 3 procent. Nyní jsou 0,25 procenta. „V normálních časech ještě zdaleka nejsme a budeme se k nim vracet velmi pomalu. V oblasti světa financí a měnových politik ještě možná hodně dlouho,“ dodává.

Budou se zvyšovat daně

Veřejné finance se podle Rusnoka kvůli zvyšování mandatorních výdajů, snižování daňových příjmů a ekonomickým dopadům pandemie dostaly na dlouhodobě neudržitelnou úroveň a bude nutné je konsolidovat.

Čtěte také

Máme prostor se zadlužit a dobře nastartovat ekonomiku, která dluhy splatí, míní ekonom Jan Švejnar

Vláda přitom chce ještě před podzimními volbami přidat důchodcům nad rámec zákonné valorizace. Tím podle šéfa centrální banky prohlubuje neudržitelnost veřejných financí.

„Navíc přispívá k mezigeneračnímu napětí, protože to jednou bude muset někdo zaplatit. Je jasné, že je to určitý transfer budoucích příjmů na současné důchodce,“ varuje Rusnok.

Nutná je proto revize nejen výdajů, ale také příjmů státu. „Moje praxe, nakonec i politická, mi říká, že to dopadne tak, že bude třeba zvýšit daně. A aby nebyli někteří nedotčení, tak se trochu zvýší všechny daně. Nebude to žádná velká daňová věda,“ předpovídá.

Snaží se ČNB ovlivňovat ceny nemovitostí? A v jakém stavu jsou české banky? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.