Venezuela se nachází v nejtěžší krizi své historie. A v neděli se v zemi konají prezidentské volby, které pravděpodobně rozhodnou o dalším osudu jihoamerického státu.
Jak podotýká rakouský deník Wiener Zeitung, mnohé státy mezinárodního společenství jsou rozhodnuty výsledky hlasování neuznat.
Zdá se, že Henri Falcón, protikandidát současného autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, bojuje v předem prohrané bitvě. Maduro je totiž mnohem silnější hráč, podporovatelé Falcóna jsou navíc unavení.
Po celá desetiletí chudé státy Latinské Ameriky živily stereotyp, že Venezuelané se kvůli svému ropnému bohatství chovají povýšeně. Teď, když ze země prchají desítky tisíc lidí, chybí vůle jim pomáhat.
Přesto se opozičník rozhodl nevzdat se. „Řešení venezuelské krize je ve volbách,“ vzkázal kandidát nedávno. Jak dodal, v neděli se nebude jednat jen tak o ledajaké hlasování. „Rozhodne se o dalším osudu národa. Může jít o poslední demokratické volby ve Venezuele vůbec,“ myslí si Falcón.
Záměrem dosavadní socialistické hlavy státu Madura je ale získat potvrzení ze strany občanů pro další prezidentský mandát. Jak rakouský deník podotýká, i přesto, že je Venezuela v nejhorší krizi ve svých dějinách a lidé jsou se situací nespokojení, má bývalý řidič autobusu velkou šanci na další úspěch.
Maduro kontroluje všechny státní instituce a podařilo se mu zbavit moci opozicí ovládaný parlament. Mnozí opoziční činitelé jsou ve vazbě, nebude jim umožněno účastnit se voleb a někteří ze země odešli do zahraničí.
Mezinárodní pozorovatelé navíc předpokládají, že volby nebudou probíhat čestně. Největší koalice opozičních stran s názvem Kulatý stůl demokratické jednoty chce proto hlasování bojkotovat.
Nejnovější venezuelská studie odhalila, jak závažný je nedostatek potravin v zemi a situace, v níž její obyvatelé žijí, píše jihoamerický server PanAm Post. Studie Univerzity Simóna Bolívara, Ústřední venezuelské univerzity a Katolické univerzity Andrése Bella s názvem Přehled životních podmínek se zaměřila na sedm faktorů loňského roku – chudobu, jídlo, zdraví, vzdělání, osobní bezpečnost, emigraci a práci. Výsledky ukázaly, že Venezuelané nežijí, ale pouze přežívají.
„To nejsou volby. Opozici nezastupuje žádný z kandidátů,“ říká Lilian Tintoriová, jejíž manžel Leopoldo López, jeden z nejvlivnějších odpůrců Madurova režimu, je v domácím vězení. Kromě Madura a Falcóna se o post prezidenta utkají evangelický farář Javier Bertucci a socialista Reinaldo Quijada. Nicméně je nepravděpodobné, že by uspěli, upozorňuje Wiener Zeitung.
„To, co se v neděli odehraje, nemá s volbami nic společného,“ kritizuje poslankyně sociálnědemokratické strany Nový čas Delsa Solórzanová. A dodává, že ona by nikdy od voličů nepožadovala, aby ji volili, když by jako politička nebyla schopná zajistit ochranu jejich hlasů.
Na druhou stranu opoziční kandidát Henri Falcón bojkot hlasování nepodporuje. Jak říká, ten, kdo k němu vyzývá, zajišťuje vítězství Madurovi. Odpůrci Falcónovi nicméně vyčítají, že svou kandidaturou legitimizuje nedemokratické volby.
Také nálada mezi obyvatelstvem se znatelně změnila, pokračují rakouské noviny. Zatímco loni v létě proti autoritářské vládě denně protestovaly tisíce lidí, krátce před volbami se téměř žádné demonstrace nekonají.
„Vládě se podařilo rozložit opozici. Každý, kdo představoval hrozbu, dnes sedí ve vězení nebo utekl za hranice. Ty ostatní se Madurova vláda pokusila uplatit,“ vysvětluje Phil Gunson z nevládní organizace Mezinárodní krizová skupina.
Vztahu obyvatel Spojených států k levicovým myšlenkám a obzvláště socialismu se v textu uveřejněném na webových stránkách listu Chicago Tribune věnuje Jonah Goldberg. Podle něj jde o zapeklitou věc ba přímo hádanku.
Maduro je pevně rozhodnutý pokračovat v socialistickém režimu svého předchůdce Huga Cháveze. Ani v době katastrofální hospodářské situace si neodpouští slova o spiknutích ze strany elit a ze zahraničí. Jeho oblíbenými terči jsou „imperialistické“ Spojené státy a kolumbijský prezident Juan Manuel Santos.
„My jsme čestný venezuelský národ a nebude se zajímat o špínu, kterou si povídají oligarchové v Bogotě,“ pronesl Maduro ve svém nedávném projevu. Takové poznámky si prezident neodpustil ani v době, kdy Caracasu nezůstali skoro žádní spojenci.
Kromě podpory ze strany Kuby, Nikaraguy a Bolívie je Venezuela v rámci mezinárodního společenství naprosto izolovaná. Spojené státy, stejně jako většina zemí Jižní Ameriky a Evropská unie již předem avizovaly, že výsledky nedělních prezidentských voleb nebudou akceptovat. Z Madura se tak čím dál více stává mezinárodní vyvrhel, uzavírá rakouský deník Wiener Zeitung.
Venezuela zahájí prodej vlastní virtuální měny petro, která má být krytá ropným bohatstvím země, zásobami plynu, zlata a diamantů. Cílem je snížit přílišnou závislo...
Ve Venezuele začal boj před prezidentskými volbami. Trochu nečekaně po nich zatoužil prezident Nicolás Maduro, přestože ještě nedávno dělal všechno pro to, aby je o...
