Velké divadlo v Apamei
Severosyrské město Apamea se pyšnilo římským divadlem, kam se vešlo 20 000 diváků. Historie této impozantní budovy však sahá mnohem dále do minulosti.
Pouze Pompejův amfiteátr v Římě byl větší než divadlo v syrské Apameii nebo tureckém Efezu. Z divadla v Římě se však dochovaly jen základy, jež lze na některých místech vidět ve zdech sklepů později vystavěných domů. Divadlo v Apameii se dochovalo kompletní a to byl také důvod, proč ho velmi důkladně s pomocí nejmodernější techniky společně zkoumali syrští a američtí archeologové.
Město Apameia se původně jmenovalo Pharmaka. Nové jméno získalo po rozsáhlém rozšíření a přestavbě zakladatelem seleukovské říše, bývalým důstojníkem Alexandra Makedonského Seleukem. Seleukos, který se ujal vlády jako Seleuokos I. Níkátór čili Vítězný (358 až 281 př.n.l.), pojmenoval město po své manželce. Apameia se stala vedle Antiochu, Seleucie a Latakie jedním ze čtyř nejdůležitějších měst helénistické Sýrie.
Nejnovější vykopávky naznačují, že už v dobách řecké nadvlády stálo v místě římského amfiteátru řecké divadlo. Římská přestavba však dala divadlu nejen nové dimenze, ale také nové využití. Při průzkumu byl odhalen například velmi důkladný systém rozvodu vody. Ta zdaleka nesloužila jen návštěvníkům divadla. Nepropustný materiál použitý na podlahu v nejnižším místě divadla naznačuje, že tu bylo možné vytvořit umělé jezero pro představení s loděmi, tzv. naumachie. Poptávka po představeních s námořními bitvami mohla souviset s početnou posádkou legionářů ve stotisícovém městě.
S římskou přestavbou helénistického divadla započal zřejmě Oktavián Augustus, který po porážce Marka Antonia a Kleopatry cítil potřebu v celé oblasti posílit vliv Říma. Výstavba impozantního divadla se k tomu hodila přímo dokonale. Byla demonstrací moci, dala mnoha lidem práci a byla zárukou šíření římské kultury. Oktavián a po něm zřejmě i římský císař Tibérius nechali vystavět divadlo, které v ničem nezaostávalo za nejlepšími divadly římské říše.
V roce 115 n.l. postihlo celou oblast včetně Apameie silné zemětřesení. Vážně poškozeno bylo i divadlo. To byl důvod k další významné přestavbě z příkazu císařů Trajána a Hadriána. Poslední velkou přestavbou, jež zvětšila hlediště divadla, prošel amfiteátr v Apameii na přelomu 2. a 3. století n.l..
Vykopávky ve spodní části amfiteátru komplikoval výskyt velkého množství štírů. Tato nepříjemnost se nakonec ukázala jako stopa k dalšímu významnému objevu. Štíři se stahovali do spodní části amfiteátru kvůli vlhkosti jež prosakovala do půdy ze zbytků vodovodního potrubí z byzantské doby. To znamená, že se divadlo využívalo mnohem déle, než vědci předpokládali. V byzantských dobách už zřejmě dosloužil původní římský vodovod, protože ho opakovaně těžce poškodila zemětřesení. Výstavba nového vodovodu dokazuje, že i v byzantské době navštěvovaly divadlo hojné davy.
Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru v pátek 8. června v 9:00.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.