Velké daně starých Egypťanů

Stvrzenka vyrytá na keramickém střepu dokládá, že plátce daně doručil do banky 90 talentů v mincích

Někteří obyvatelé starého Egypta byli pohádkově bohatí. Platili daně, které se vymykají našim představám.

S blížícím se datem, do kterého je třeba odevzdat daňové přiznání, naskakují mnohým daňovým poplatníkům na čele vrásky. „To zas bude „pálka“,“ vzdychají. Ve srovnání s neznámým poplatníkem ze starého Egypta je ale jejich daň zcela jistě směšně nízká. Svědčí o tom stvrzenka, kterou vystavila banka ve starobylých Thébách 22. července roku 98 př. n. l. Plátci, jehož jméno je nečitelné, dokládá, že zaplatil na daních z převodů nemovitostí 75 talentů a k tomu ještě 15 talentů pokuty. Text v řečtině vyrytý do keramického střepu uvádí, že banka přijala od poplatníka sumu 90 talentů v mincích.

Můžeme si být jisti, že tuto platbu v hotovosti nepřinesl v měšci přivázaném u pasu. Jeden talent měl v té době hodnotu 6000 drachem. Daň s pokutou tedy činila 540 000 drachem, což byla astronomická částka. Vždyť roční mzda dělníka činila asi 18 000 drachem. Mince s nejvyšší nominální hodnotou měla v té době 40 drachem a vážila v průměru 8 gramů. Na jeden talent bylo tedy zapotřebí 150 čtyřicetidrachmových mincí. Ke splátce ve výši 90 talentů by musela být do banky dopravena hromada mincí o celkové hmotnosti převyšující jeden metrák.

„Šlo o neuvěřitelnou sumu peněz a ten, kdo ji platil, musel být skutečný boháč,“ říká Brice Jones z montrealské Concordia University, který text keramické stvrzenky uložené v montrealském archivu McGill University přeložil.

Aténská stříbrná drachma (454-404  př. n. l.)

Naštěstí pro plátce nebylo doručení daně do banky jeho starost. Tato povinnost padala na výběrčí daní. Vědci se domnívají, že se jich muselo dostavit k plátci obří daně hned několik, aby převzali mince a dopravili je do banky. Egyptští výběrčí však daní byli na transport velkých nákladů mincí připraveni. Pokud platbu nedokázali odnést sami, ukládali ji do košů nesených osly.

Pokutu 15 talentů nedostal poplatník za zpoždění platby či jiný prohřešek proti tehdejším daňovým zákonům. Šlo o daňovou přirážku označované jako „allage“, která se vyměřovala, pokud poplatník neodvedl předepsaný podíl daně ve stříbře, ale platil v obyčejných bronzových mincích. Vládnoucí Ptolemaiové na této přirážce trvali i v dobách, kdy nebyla hospodářská situace jejich země zrovna růžová a stříbro se dostávalo do oběhu jen vzácně.
Astronomická daň 90 talentů byla splacena právě v takových neklidných dobách. Na trůnu seděl Ptolemaios X., který o nadvládu nad Egyptem válčil se svým bratrem Ptolemaiem IX. Podle některých dobových pramenů se dostal Ptolemaios X. na trůn v roce 101 př. n. l. poté, co zavraždil vlastní matku Kleopatru III., aby se s ní nemusel o vládu nad egyptskou říší dělit. Řada historiků to ale považuje jen za pomluvy, které o Ptolemaiovi X. šířili jeho nepřátelé. Ptolemaios X. vládl až do roku 89 př. n. l., kdy se proti němu vzbouřili obyvatelé Alexandrie i jeho vlastní armáda a svrhli jej. Důvodem povstání byly údajně příliš těsné Ptolemaiovy vazby na Židy. O rok později pak Ptolemaios X. zahynul v prohrané bitvě na Kypru a na egyptský trůn usedl jeho bratr Ptolemaios IX.

Ptolemaios X.

Zdroj: LiveScience, Tax farming as a risk reduction strategy under the Ptolemies