Velká část domácností nesleduje svoji spotřebu a čeká až na vyúčtování. Neuvědomují si, že musí šetřit, ukazuje průzkum

„Když se zaměříme na šetření celkově, tak se lidé snaží uspořit různými způsoby. Ve vytápění se například nyní omezuje 58 procent lidí tím, že ve svém bytě nebo domě topí na nižší teploty,” rozebírá spoluautorka výzkumu PAQ Research Eliška Dvořáková.

Jedním z nejlepších úsporných opatření je však vhodné zateplení stěn, které snižuje tepelné ztráty. Do zateplení však podle výzkumu investuje pouhých osm procent lidí, zejména s vyšším příjmem.

„V ČR funguje velmi velká robustní síť energetických, konzultačních a informačních středisek,” popisuje možnosti poradenství energetický expert Petr Kotek.

Tito lidé nemají žádnou znalost systému pomoci, státní podpory v hmotné nouzi anebo dalších systémů.
Petra Vaňková

O úspory se snaží zejména ohrožené skupiny, například samoživitelé a samoživitelky. „Senioři zase častěji vytápí jenom některé místnosti v domácnosti,” komentuje výsledky průzkumu Andrea Kubová z domácí redakce Českého rozhlasu. Jedná se o tzv. vysoce zatížené domácnosti, tedy takové, které na bydlení vydávají více než 40 procent svých příjmů.

Energie tvoří jen část, šetří se na všem

Podle Dvořákové však lidé vlastně nevědí, jak s energiemi zacházet. „Velká část respondentů svoji spotřebu nesleduje a čeká obvykle až na roční vyúčtování. Tím pádem mají omezenou možnost šetřit,” dodává. Část domácností si tak ještě ani neuvědomuje, že je šetření nezbytné.

Čtěte také

Energetická chudoba trápila už před inflací téměř milion Čechů. Nejohroženější jsou lidé v nájemním bydlení, upozorňuje analytik

Energie nyní tvoří jednu z hlavních kategorií šetření, lidé s nižšími příjmy však omezují výdaje ve více oblastech. „Zhruba 29 procent lidí v současné době výrazně šetří na potravinách, zábavě, oblečení, ale i na návštěvách restaurací, kultuře a cestování,“ popisuje Dvořáková. „Před rokem se tato míra pohybovala od 16 do 17 procent.”

S postupující inflací se ohrožení chudobou stále zvětšuje. „Data sbíráme od května 2020 a míra šetření stále roste, nyní je nejvyšší od jara 2020. Je pravděpodobné, že lidé budou svoji spotřebu stále více omezovat,” míní Dvořáková.

Propad do energetické chudoby

Současná situace vede k rapidně se zhoršujícím podmínkám obyvatel s nízkými příjmy. „Jedná se o nízkopříjmové rodiny, seniory, samoživitele ženy i muže, lidi, kteří žijí na hranici minima z dávek, lidi na důchodech,” rozebírá koordinátorka sociálních služeb organizace Člověk v tísni v Jeseníku Petra Vaňková. „Vidíme, že jejich situace se zhoršila, propadají se hlouběji.”

Čtěte také

Chudoba v Česku stoupla na 14 procent. Musíme pomoct těm, kteří by se mohli dostat mimo systém, míní sociolog Kostelecký

Zásadním problémem však je neznalost pomocných mechanismů. „Tito lidé nemají žádnou znalost systému pomoci, státní podpory v hmotné nouzi anebo dalších systémů,” vypočítává Vaňková. V těchto situacích jsou nápomocné i různé nadace.

Související překážkou je stigmatizace tématu, lidé se tak v mnoha případech o podporu stydí říct. „Snažíme se mluvit o tom, že je normální říci si o pomoc nebo je normální si nechat poradit,” uzavírá.

V celém pořadu Téma dne se také dozvíte, které regiony jsou zdražováním postiženy nejvíce či kolik procent spotřebitelů je nuceno šetřit v konkrétních oblastech nebo jaké jsou možnosti vytápění domácností a jak je vhodné při vytápění postupovat, aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám. Provází Martin Matějka.