Velitelé. Zapomenutí hrdinové to neměli lehké na východní frontě druhé světové války ani později
Hrdina Sovětského svazu Richard Tesařík. V boji vynikal odvahou, po válce se propadal do problémů
Od chvíle, kdy se v sedmadvaceti letech poprvé objevil na frontě, bylo jasné, že Richard Tesařík je vojákem, který se nebojí a dokáže strhnout i ostatní. Jenže vlastnosti, které mohl osvědčovat v boji, byly v mírových letech příčinou mnoha problémů. O Richardu Tesaříkovi hovoří ve speciálu Portrétů věnovaném slavným velitelům historik Jan Adamec.
Richard Tesařík (1915) se na přání rodičů vyučil obchodním příručím a měl pracovat jako kloboučník. Dějiny však rozhodly jinak. Na podzim 1937 nastoupil dvouletou vojenskou službu, během které zažil připojení českého pohraničí k nacistickému Německu i okupaci Čech a Moravy.
Právě v březnu 1939 prodělal první bojový křest, když byl coby voják základní služby odvelen na Podkarpatskou Rus, kterou měl bránit proti maďarským fašistům. Hned první den jeho velitel padl a Tesařík se musel ujmout velení družstva.
Čtěte také
Po březnu 1939 byl propuštěn do zálohy a v srpnu 1939 tajně odešel do Polska, kde se v Krakově registroval u vznikajícího československého vojenského legionu. Když vtrhli Němci do Polska, Tesařík se přes Tarnopol dostal do Sovětského svazu, kde byl s dalšími českými vojáky dva roky internován v táboře Oranki a později v Suzdalu.
V únoru 1942 se stal jako jeden z prvních příslušníkem rodící se československé vojenské jednotky v Buzuluku.
Po výcviku odjel v lednu 1943 na frontu a hned v prvním boji u Sokolova, když byli pěšáci během nočního útoku přitlačeni hustou německou palbou k zemi, se Tesařík zvedl, zavelel k postupu a svou odvahou pomohl ostatním překonat strach.
Po tankistickém kurzu velel rotě lehkých tanků a i díky jeho neuvěřitelné statečnosti při osvobozování Kyjeva v listopadu 1943 dorazily československé jednotky do hlavního ukrajinského města jako první.
Za bezpříkladnou odvahu byl jmenován Hrdinou Sovětského svazu, což bylo nejvyšší možné vyznamenání, jaké mohl získat. Medaili osobně převzal v Kremlu v prosinci 1943, na slavnostní recepci byl přítomen i prezident Edvard Beneš.
Tesařík se zúčastnil těžkých bojů u Bílé Cerekve, Žaškova a jako velitel tankového praporu také Karpatsko-dukelské operace. Tam byl jeho tank v září 1944 zasažen pancéřovou pěstí a začal hořet. Jako jediný z celé posádky z něj s těžkými popáleninami vylezl Tesařík, při nehodě ale přišel o jedno oko.
Zásah Nikity Chruščova
Po válce velel Tesařík tankovému praporu v Karviné, vystudoval Tankovou akademii v Moskvě a vstoupil do KSČ.
Čtěte také
Mimořádně přímý velitel se stále častěji dostával do konfliktu s nadřízenými a vše vyvrcholilo v říjnu 1951, kdy musel své výroky objasňovat přímo ministrovi obrany Alexeji Čepičkovi. Od toho okamžiku byl v hledáčku vojenské kontrarozvědky a v prosinci 1953 došlo k jeho zatčení a několikaměsíční vazbě.
Až na zásah Nikity Chruščova byl propuštěn. Sovětská strana také nikdy Tesaříkovi neodebrala titul Hrdiny Sovětského svazu, jak o to Praha žádala.
Tesařík se mohl vrátit jako velitel k tankovému praporu, jeho problémy s nadřízenými, alkoholem a ženami ale pokračovaly. V roce 1960 byl vyhozen z armády i KSČ a v posledních letech života pracoval jako dispečer nákladní dopravy.
Zemřel v 51 letech na infarkt.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
