Velitelé. Zapomenutí hrdinové to neměli lehké na východní frontě druhé světové války ani později
Hrdinové od Sokolova Hynek Voráč a Jan Kudlič. Jejich prapor předvedl zuřivý odpor, přesto oba padli
I když bylo Československo okupováno Němci, konec války slavilo na straně vítězů. Nejen zásluhou politiků, ale hlavně díky desetitisícům dobrovolníků, kteří se zapojili do bojů na straně protihitlerovské koalice mimo jiné v Sovětském svazu. Během prvního nasazení v březnu 1943 se sice československé vojenské jednotky při obraně ukrajinské vesnice Sokolovo vyznamenali hrdinstvím, téměř 90 Čechoslováku ale padlo. Byli mezi nimi i Hynek Voráč a Jan Kudlič.
Souhlas s vytvořením československé jednotky na sovětském území dal Josif Stalin poté, co Německo napadlo Sovětský svaz. Už v lednu 1942 se v sovětských novinách a rozhlase objevila náborová výzva a polní prapor začal fungovat 12. února 1942.
Teprve 15. července ale dosáhl prapor předepsaných počtů. Organizace a výcvik jednotky byly svěřeny podplukovníkovi Ludvíku Svobodovi. Bojový výcvik v Buzuluku trval rok, 30. ledna 1943 byl téměř tisícihlavý útvar odvelen na frontu
Čtěte také
Hynek Voráč i Jan Kudlič (oba narozeni v roce 1914) prošli první bojovou operací právě u Sokolova. Oba byli dlouholetí vojáci, kteří sloužili v naší prvorepublikové armádě.
Po okupaci Čech a Moravy nacisty uprchli do Polska a po jeho pádu se přes následnou sovětskou internaci dostali do Buzuluku, kde prošli výcvikem. Do Sokolova přišel Hynek Voráč jako zástupce velitele čety, Jan Kudlič jako velitel roty.
Odpor a smrt Čechoslováků
Složitá situace u Sokolova byla už mnohokrát popsána, českoslovenští vojáci měli bránit postupu německých tanků od jihu na Charkov. V Sokolovu nejprve padl velitel 1. pěší roty Otakar Jaroš a mnozí jeho muži, na místo proto dorazili vojáci Hynka Voráče.
Voráč vyrazil se svou četou do protiútoku proti německým granátníkům a probil se až do středu vesnice. V podstatě šlo o sebevražednou misi.
Voráč zaujal pozici ve stavení, které zasáhl tankový granát. Z více než třiceti mužů útok přežilo jen šest, mezi padlými byl 8. března 1943 i jejich zástupce velitele čety Voráč.
Čtěte také
Při následném společném československém a sovětském útoku na německé pozice v Sokolovu byl dvakrát zraněn i Jan Kudlič. Další den byl transportován do nemocnice v Charkově, ale během jízdy byl sanitní vůz napaden německým letadlem a zničen. Kudlič zahynul 11. března 1943.
Zuřivý odpor Čechoslováků u Sokolova, kteří byli vůbec poprvé v boji, zaskočil i německé tankisty, kteří museli zastavit svůj útok. Toho mohly využít československé zdravotnice, které dostaly přes zamrzlou řeku většinu zraněných československých vojáků a zachránili je před smrtí.
Voráč i Kudlič byli posmrtně povýšeni a v dalších letech oceněni mnoha vyznamenáními a řády.
Ve speciálně řadě Portrétů, věnované významným velitelům, připomene oba hrdiny historik Roman Štér.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
