Velcí kopytníci jsou inženýři krajiny. Taková ovce naopak dokáže vzácné rostliny v krajině akorát dorazit, míní ekolog
Zubři, divocí koně nebo pratuři žili před stovkami let i u nás. „Vědci dnes o nich mluví jako o inženýrech krajiny, protože nejenže v přírodě pobývali, oni ji spoluvytvářeli. Stáda velkých kopytníků tak dokázala rozsáhlé části krajiny udržet otevřené úplně, nebo alespoň částečně,“ vysvětluje ředitel neziskové organizace Česká krajina Dalibor Dostál.
Čtěte také
„Mnoho lidí si naši přírodu minulosti představuje, jako hustý tmavý les – ale tak nevypadala ani v Evropě, ani u nás. Krajina byla o hodně světlejší, dokonce i ty lesy byly řidší, a to právě díky velkým kopytníkům.“
Právě oni totiž prý dokázali spásat hlavně agresivní druhy trav, semenáčky stromů případně křovin. „Takže na zem dopadalo sluneční záření, objevil se kvetoucí porost a třeba i motýli. Hlavně v nížinách, v okolí velkých řek, kopytníci dokázali skutečně udržet krajinu zcela, nebo z velké části otevřenou,“ vysvětluje.
Ochránci krajiny
„Velcí kopytníci ale dělali i další a drobnější ,práce‘. Vytvářeli prachová koupaliště nebo vyšlapávali v krajině stezky, u kterých teď vědci zjistili, že jsou i výbornou protipožární prevencí. Prokázalo se, že až když člověk kopytníky nakonec vyhubil, v krajině výrazně přibylo požárů.“
Přestože trávu dnes spásají i domácí hospodářská zvířata, jako jsou ovce, krávy nebo kozy, tak velcí kopytníci dokážou spásat i velmi chudé travní porosty. „Dokonce i několik let starou trávu, které se hospodářská zvířata ani nedotknou.“
„Například ovce ji nedokáže spásat, takže když se vypustí do porostu, vyžere z rozsáhlých ploch stařiny ty poslední chudáky zbývající vzácné druhy rostlin. Staré trávy si vůbec nevšimne. Takže ovce místo toho, aby vzácné lokalitě pomáhaly, akorát ji ,dorazí‘,“ varuje.
Ředitel neziskovky Česká krajina ví, o čem mluví, protože rezervace pro velké kopytníky znovu zakládá.
„A tam je krásné vidět, že zubři nebo pakoně květiny z porostů trav vysvobozují. Po několika letech pastvy velkých kopytníků je vidět, jak jich výrazně přibývá,“ uzavírá.
Celé Hovory Tatiany Čabákové najdete v audiozáznamu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
