Velcí kopytníci jsou inženýři krajiny. Taková ovce naopak dokáže vzácné rostliny v krajině akorát dorazit, míní ekolog
Zubři, divocí koně nebo pratuři žili před stovkami let i u nás. „Vědci dnes o nich mluví jako o inženýrech krajiny, protože nejenže v přírodě pobývali, oni ji spoluvytvářeli. Stáda velkých kopytníků tak dokázala rozsáhlé části krajiny udržet otevřené úplně, nebo alespoň částečně,“ vysvětluje ředitel neziskové organizace Česká krajina Dalibor Dostál.
Čtěte také
„Mnoho lidí si naši přírodu minulosti představuje, jako hustý tmavý les – ale tak nevypadala ani v Evropě, ani u nás. Krajina byla o hodně světlejší, dokonce i ty lesy byly řidší, a to právě díky velkým kopytníkům.“
Právě oni totiž prý dokázali spásat hlavně agresivní druhy trav, semenáčky stromů případně křovin. „Takže na zem dopadalo sluneční záření, objevil se kvetoucí porost a třeba i motýli. Hlavně v nížinách, v okolí velkých řek, kopytníci dokázali skutečně udržet krajinu zcela, nebo z velké části otevřenou,“ vysvětluje.
Ochránci krajiny
„Velcí kopytníci ale dělali i další a drobnější ,práce‘. Vytvářeli prachová koupaliště nebo vyšlapávali v krajině stezky, u kterých teď vědci zjistili, že jsou i výbornou protipožární prevencí. Prokázalo se, že až když člověk kopytníky nakonec vyhubil, v krajině výrazně přibylo požárů.“
Přestože trávu dnes spásají i domácí hospodářská zvířata, jako jsou ovce, krávy nebo kozy, tak velcí kopytníci dokážou spásat i velmi chudé travní porosty. „Dokonce i několik let starou trávu, které se hospodářská zvířata ani nedotknou.“
„Například ovce ji nedokáže spásat, takže když se vypustí do porostu, vyžere z rozsáhlých ploch stařiny ty poslední chudáky zbývající vzácné druhy rostlin. Staré trávy si vůbec nevšimne. Takže ovce místo toho, aby vzácné lokalitě pomáhaly, akorát ji ,dorazí‘,“ varuje.
Ředitel neziskovky Česká krajina ví, o čem mluví, protože rezervace pro velké kopytníky znovu zakládá.
„A tam je krásné vidět, že zubři nebo pakoně květiny z porostů trav vysvobozují. Po několika letech pastvy velkých kopytníků je vidět, jak jich výrazně přibývá,“ uzavírá.
Celé Hovory Tatiany Čabákové najdete v audiozáznamu.
Související
-
Dalibor Dostál hostem Tomáš Pancíře: Proč uspěla milovická rezervace kopytníků v prestižní soutěži?
Hostem pořadu K věci byl ředitel organizace Česká krajina Dalibor Dostál.
-
Zaostáváme za krásou naší krajiny, soudí Dalibor Dostál, ředitel neziskové organizace Česká krajina
Jak se vystudovaný veterinář a politolog dostal k ochraně přírody? Proč říká, že je česká krajina milá? Jak se proměňuje vztah veřejnosti k přírodě?
-
Kraj poskytne sdružení Česká krajina 205 hektarů u Milovic, nedá mu ale další dotace
Zubři, pratuři a divocí koně budou mít u Milovic víc místa. Radní dnes odsouhlasili rozšíření tamní rezervace. Podle ekologů přišla tahle zpráva tzv. „za 5 minut dvanáct“.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
