Vedro, chudší lokality a nemoci. V datech vidíme, že v horku se zvyšuje úmrtnost, říká demografka
Extrémní teploty jsou rizikem nejenom pro chronicky nemocné, ale i pro lidi z chudších regionů. Potvrzují to třeba data z Belgie, kde při vlně červnových veder zemřelo skoro o 50 procent víc lidí než obvykle v tomto období. Podle demografky Dagmar Dzúrové jsou vlny veder problémem veřejného zdraví. „Nemluvíme o tom, že člověk zemřel na horko nebo na vysoké teploty, ale že ty vysoké teploty zvyšují riziko závažných onemocnění až třeba toho fatálního průběhu,“ vysvětluje.
Jaká je souvislost vysokých teplot a zvýšeného počtu zemřelých? Dá se spolehlivě určit, která z těch úmrtí jsou způsobena vyloženě horkem a která horko třeba jenom urychlilo, ke kterým by došlo i tak?
Souvislost tady existuje. My víme, že organismus se při vedru snaží udržet stálou tělesnou teplotu, a proto více zatěžuje srdce a cévní systém, ztrácí vodu a minerály pocením a mění se také krevní tlak i srážlivost krve.
Čtěte také
Vedro tedy zvyšuje pravděpodobnost, že se zhorší existující onemocnění. U osob s chronickými onemocněními mohou vysoké či ty extrémní teploty urychlit zdravotní komplikace, ke kterým by za běžných podmínek vůbec nedošlo. Proto jsou vlny veder především problémem veřejného zdraví.
Ale je třeba tady uvést, že jde o kombinaci dehydratace, zvýšené zátěže oběhového systému a narušení schopnosti organismu udržet stabilní vnitřní tělesné prostředí. Proto my v našich oborech nemluvíme o tom, že člověk zemřel na horko nebo na vysoké teploty, ale že ty vysoké teploty zvyšují riziko závažných onemocnění až třeba fatálního průběhu.
Když se podíváme na belgická data, nejvíce úmrtí připadalo na chudší regiony. Proč?
Ano, je to tak. My na základě vědeckých poznatků už velmi dobře víme a máme zdokumentováno, že sociálně znevýhodněné regiony jsou ve všech krizových situacích obecně zranitelnější. Ukazuje se to třeba na pandemii covidu-19 nebo dnešní vlně veder.
Čtěte také
V epidemiologii používáme proto pojem syndemie, což je situace, kdy se více nepříznivých faktorů navzájem posiluje. Takže třeba teď klimatická změna zvyšuje riziko zejména tam, kde se to pojí s dalšími špatnými podmínkami, například špatným zdravotním stavem, chronickými onemocněními a sociálními nerovnostmi.
V těchto oblastech žije většinou více starších osob se špatným zdravotním stavem. Často mají i kardiovaskulární či respirační onemocnění.
Je třeba tady zmínit i prostředí, ve kterém lidé žijí v těchto regionech, což souvisí s horší kvalitou třeba bydlení – je tam méně zeleně, více rozpálených zpevněných ploch a podobně.
Ekonomicky slabší domácnosti si navíc často nemohou dovolit lepší prevenci, třeba dobrou izolaci bytů a domů, pořídit klimatizaci nebo třeba omezit pobyt venku.
Proto se biologická zranitelnost kombinuje se sociálními podmínkami a výsledkem je právě vyšší riziko závažných zdravotních dopadů u této populace.
Jak je to v České republice? Je i na našich statistikách vidět vliv vysokých teplot?
Ano, i u nás během vln veder nebo vysokých teplot pozorujeme zvýšenou úroveň úmrtnosti. Nejde přitom většinou o úpal, ale o zhoršení existujících onemocnění.
Čtěte také
Proto jsou v extrémních teplotních situacích nejvíce ohroženi senioři a lidé s chronickými onemocněními. Zahraniční výzkumy to jasně dokazují.
My v rámci vědeckého projektu Periferie nyní pracujeme na propojení anonymizovaných dat ministerstva zdravotnictví a ministerstva práce a sociálních věcí, která nám právě umožní mnohem přesněji vyhodnotit, jak se u nás liší zdravotní rizika podle sociální situace obyvatel.
Máme přesná data? Například z Francie přicházejí skutečně přesné údaje, kolik bylo úmrtí v souvislosti s vlnou veder v určitou dobu.
Samozřejmě máme přesná data o příčinách úmrtí, o úrovni úmrtnosti, o teplotách. Takže toto je vyhodnocené.
Mohla bych zmínit studii kolegy Tomáše Janoše z centra RECETOX, která vyšla v Lancetu a která se zaměřila na 654 regionů téměř všech evropských zemí. Sledoval souvislost mezi klimatickou změnou a úrovní úmrtnosti. A ano, na datech se to prokazuje.
Jaké kroky podniká české ministerstvo zdravotnictví ke zmírnění rizika souvisejícího s extrémními teplotami? Poslechněte si rozhovor s ředitelem odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví Matyášem Fošumem nahoře v audiu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
