Veďme debatu o migraci i terorismu, ať ji za nás nevedou populisté, shodují se politici

20. listopad 2015

Po léta platilo, že na problémy Evropy se nasazovalo „ještě více Evropy". Zastánci hlubší integrace Evropské unie často argumentovali, že větším propojením se dosáhne lepších výsledků.

Může se ale v tomto trendu pokračovat i teď, v tváří v tvář bezprecendentní migrační vlně a hrozbě teroristických útoků, když je zjevné, že pachatelé atentátů zneužívají výsad, které dává právě sjednocená Evropa?

„Je naším národním zájmem, aby evropská integrace pokračovala, jsme země uprostřed Evropy,“ uvedl v Dnešním Plusu ministr Jiří Dienstbier (ČSSD).

Ochrana vnější hranice Evropy je ale zcela místě, dodal. Obnovení hraničních kontrol uvnitř Schengenu by mělo zejména pro Českou republiku katastrofální dopady.

„Jsme ekonomicky velmi závislí na spolupráci s okolními zeměmi, kam vyvážíme podstatnou část naší produkce, a obnovení vnitřních hranic by bylo zničující,“ varoval politik.

Ten je přesvědčen, že nemůžeme nechat ochranu společných evropských hranic jen těm státům, kterých se problém bezprostředně dotýká.

„Musí to být společným úkolem, společnými silami zajišťovat ochranu hranic Evropy, ale společně zvládat i další věci, které souvisejí s migrací, tedy přijímací tábory, azylová řízení a návratovou politiku.“

Pokud tato témata nevystoupí na evropskou úroveň, nebude Schengen fungovat, soudí ministr.

„Hlavní je nevyvolávat strach a paniku z několika desítek nebo stovek žadatelů o azyl v České republice. Na nás zatím migrační krize doopravdy nedopadá, tak jako náš vlastní strach, a tomu je možné čelit tím, že o tom povedeme debatu,“ vzkázal Čechům Jiří Dienstbier.

Fiala: Evropa musí změnit integrační politiku

Předseda ODS Petr Fiala tvrdí, že je zjevné, že Evropská unie jako celek není schopná najít odpovídající řešení dnešní migrační krize, a pojmenoval i příčiny.

„Musíme si uvědomit, že dlouhodobě se nedaří chránit vnější hranici Schengenu,“ prohlásil politik.

Podle něj státy, které hranici Evropy mají chránit, „to prostě nedělají, připomeňme Řecko nebo Itálii.“

„A když to někdo dělá, jako třeba Maďarsko, tak je za to ostatními ještě peskován,“ připomněl nedávnou minulost Fiala.

Ten připouští, že když nebude možné obnovit vnější hranici Schengenu, bude nutné přistoupit k obnovení vnitřních, národních hranic. „I když jsem ten poslední, komu by se to líbilo,“ dodal.

Předseda ODS považuje za největší úkol úspěšnou integraci těch, kteří dnes nebo v budoucnu do Evropy přijdou.

„Pokud se nám nepodaří změnit integrační politiku, tak se může stát, že za chvíli se přistěhovalci nebo jejich potomci přihlásí k radikálnímu islámu,“ upozornil politik.

Mezitím ale obavy z migrační vlny nebo hrozby terorismu zneužívají určité politické síly pro své vlastní účely.

„Bavme se o těch nebezpečích, která souvisejí s terorismem a se současnou migrační vlnou, a pak se nemůže stát, že by nám tato témata vzali populisté, kteří nabízejí jejich radikální řešení,“ radí Petr Fiala.

autoři: oci , bum
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.