Vedení poválečné KSČ byli teroristé s cílem udělat z Československa sovětskou republiku, tvrdí historik Urban

Ve svém projevu vyjádřil slova díků osvoboditelům a vyjádřil touhu po zachování družby s „velkým národem ruským."

Bylo už tehdy, pár dní po skončení války, definitivně rozhodnuto o našem směřování do náruče Sovětského svazu?

„V roce 1945 jsme byli osvobozeni, a to, že byl v roce 1948 nastolen komunismus, s tím nesouvisí,“ řekl v pořadu Pro a proti právník a publicista Vít Zvánovec.

Podle něj byl poválečný vývoj především důsledkem selhání elit.

„Nejen Beneš, ale i celá elita, která nám za tzv. Třetí republiky vládla, byla extrémně neschopná. Hlavním problémem byla Sociální demokracie, která byla rozpolcena mezi prokomunistické křídlo a demokratické křídlo, další problém je, že nebyly povoleny pravicové strany,“ vysvětlil právník.

Komunisté, kteří chtěli prosadit své představy byli mnohem schopnější, tvrdí Zvánovec. „Nepovažoval bych je jako kolega Urban za teroristy, protože ona masovost strany toto označení vylučuje.“

V Česku byly vždy přítomny velké tradice silné masové strany, a KSČ byla masová politická strana, které rezonovala ve značné části populace, připomněl Zvánovec.

Ukazují to ostatně i výsledky voleb. „KSČ vyhrála volby skoro 40 % v českých zemích, tudíž ta masovost se potvrdila i v demokratických volbách.“

Zvánovec: „Vzhledem k tomu, že česká elita byla tak neschopná, že nedokázala po válce prosadit rakouský model, tak cíl prezidenta Beneše, který bych nazval finlandizací Československa, byl neúspěšný. Tato elita byla velice oslabená a nemohla čelit náporu komunistů, kteří od počátku tlačili a dobývali pozice.“

Historik a publicista Jan Urban je přesvědčen, že osvobození od nacismu bylo začátkem komunismu, a je to zjevné ze všech archivních materiálů i svědectví.

Urban: „Vedení KSČ se vrátilo jako protistátní vyškolená teroristická organizace s tajným radiotelegrafickým spojením s Moskvou, které probíhalo v rozporu s Ústavou bez vědomí vlády a prezidenta. Tato garnitura měla jediný cíl: udělat z Československa sovětskou republiku, Gustav Husák tehdy dokonce otevřeně požadoval připojení Slovenska k Sovětskému Svazu, na české straně to byli Drahomír Kolder a další.“

„Shodujeme se, že z vojenského pohledu byly květnové události jen osvobození. To, co bylo připravováno za scénou, vyústilo v únoru 1948 v komunistický puč, který proběhl už dávno předtím.“

Historik považuje za klíčovou změnu mezi květnem a prosincem 1945. „Slabý a nemocný prezident, který se soustředí jen na dosažení odsunu německého obyvatelstva,“ přiblížil Benešovy priority Urban.

Ten připomněl, že KSČ měla v květnu 1945 celkem 26 tisíc členů. „To byla sekta, ale koncem roku měla milion, a to není přirozené.“

Poválečné složení členské základny komunistické strany vidí historik jako jádro 26 tisíc komunistů, kteří přežili válku, potom obrovskou masu zvláště mladých nadšenců ovlivněných propagandou a také statisíce prospěchářů.

„Nezapomeňme, že KSČ kontrolovala pozemkový úřad a ministerstvo zemědělství, a přidělovala majetky po odsunutých Němcích. Členové KSČ měli několikanásobně vyšší šanci na majetek než všichni ostatní,“ zdůvodnil jednu z příčin nárůstu vlivu komunistické strany v poválečném Československu Jan Urban.