Vědecký balón NASA podnikl rekordní cestu ve stratosféře

Obrovský balón NASA s astronomickým dalekohledem detekujícím záření gama na palubě odstartoval 17. května z novozélandského letiště Wanaka. 2. července byl naveden k přistání v horské oblasti Peru, po bezmála 47 dnech letu.

Balón NASA tak vytvořil nový rekord v trvání letu, a sice v kategorii velkých vědeckých balónů, pohybujících se ve středních zeměpisných šířkách.

Balón patří po technické stránce ke kategorii tzv. přetlakových balónů, které se prostřednictvím řízené změny tlaku uvnitř balónu snaží udržovat konstantní objem plynu, nezávislý na měnící se teplotě.

To pak vede k tomu, že balón prakticky bez dalších prostředků během dne a noci i dlouhodobě udržuje během své cesty prakticky konstantní letovou výšku. Obal balónu však musí být vyroben z velmi odolných a kvalitních materiálů, aby nedocházelo k většímu úniku hélia. To umožňuje balónům tohoto typu setrvat ve stratosféře déle než balónům s nulovým přetlakem.

Předchozí rekord v délce trvání letu ve stejné balónové kategorii činil 32 dnů a NASA se v této oblasti bude postupně snažit dosáhnout hranice 100 dní nepřetržitého letu.

Vědecký balón NASA podnikl rekordní cestu ve stratosféře

NASA plánuje na několik nejbližších let řadu podobných experimentálních balónových misí, aby se prokázalo, že stratosférické balóny tohoto typu mohou být dlouhodobými a spolehlivými prostředky vědeckého výzkumu.

Balón NASA měří 114 metrů v průměru a obsahuje 532 tisíc kubických metrů hélia. Jeho obal je vytvořen z polyetylénu a balón se po většinu cesty měl pohybovat ve výšce zhruba 33 kilometrů. Po startu se balón vydal z jižního ostrova Nového Zélandu na chaotickou cestu.

Postupně kvůli nečekaným ztrátám hélia ztratil výšku asi 10 kilometrů a místo aby “obíhal Zemi” v oblasti Jižního oceánu po dobu asi 100 dní, jak bylo původně plánováno, vydal se po jednom obkroužení Antarktidy a po 14 dnech letu přes Jižní Pacifik směrem k břehům Jižní Ameriky, když se vyhnul prudkým zimním antarktickým větrům. Nakonec balón sestoupil k zemi v horské oblasti v jižním Peru, asi 32 kilometrů severně od města Camaná.

I když tedy cesta astronomického balónu proběhla jinak než vědci plánovali, přesto lehký palubní gama dalekohled COSI (Compton Spectrometer and Imager) získal kvalitní astrofyzikální data, týkající se gama záření, které vydávají radioaktivní prvky vytvořené po výbuších některých supernov. Kromě toho se palubní aparatuře podařilo zaznamenat 30. května 2016 jeden silný desetisekundový záblesk záření gama.

Zdroje: Science Magazine, Futurism, NASA 1, NASA 2, NASA 3, NASA 4, NASA Scientific Balloons, Super Pressure Balloon, Nature World News, Wikipedia