Vědecké dobrodružství ze Sokotry: Zpět o 20 miliónů let

30. září 2019

V novém Vědeckém dobrodružství sledujeme výzkum na jedinečném ostrově Sokotra. Čeští vědci vám ukážou druhy, které nikde jinde nejsou.

Les, který vidíte na videu, je 20 miliónů let starý. Ostrov Sokotra je jediné místo na světě, kde roste prastarý dračinec rumělkový. Tento druh se zachoval jenom tady na ostrově díky jeho obrovské izolaci a díky tomu, že zde není konkurence jiných druhů. Ty v jiných místech světa dračincové lesy vytlačily.

O Sokotru se tuzemští experti z brněnské Mendelovy univerzity zajímají už dvě desetiletí, dostali se sem na konci devadesátých let. Poté, co naše republika do Jemenu prodala vysloužilé tanky, tuzemské Ministerstvo zemědělství tehdy vypsalo program na rozvojovou pomoc pro ostrov. Současné projekty už jsou financovány především ze světového fondu GEF. Kromě České republiky přispívá zhruba 40 nejrozvinutějších zemí z celého světa.

Současný les je jen zbytkem původního, zbylo asi 10 procent z původní rozlohy.

Na ostrově dříve byly velké dračincové lesy, ale postupem času téměř všechny stromy zmizely, zůstalo jich jen pár. Prastaré stromy s deštníkovitou korunou, vizuálně připomínající velké, zhruba 5 metrů velké houby, se teď v krajině vyskytují spíše solitérně. V roce 2006 zde lidé z Mendelovy Univerzity založili pro dračince školku.

„Přátelé z Brna toho pro nás a pro park Firmihin udělali opravdu hodně,“ říká místní pěstitel Muhamad Sálema Abdulah Keibani. „Přivedli vodu, školku oplotili a všech 700 rostlin prospívá dobře. Je to úspěšný projekt. Stromy dračí krve jsou pro nás klíčové. Kromě jejich mízy potřebujeme i stín pro kozy a dobytek. A taky víme, že dračince v krajině zadržují vodu. Doufáme, že podpora dračincové školky bude pokračovat,“ dodává Keibani.

Dračinec rumělkový 

► s těžbou jeho mízy je možné začít nejdříve po 200 letech

► pryskyřice je pro místní důležitým obchodním artiklem

► mladé rostliny poškozují kozy

► staleté stromy ničí bouře a v posledních letech cyklony, které se na Sokotře dříve nevyskytovaly

Čeští vědci budou ve vesnici u národního parku Firmihin společně s místními obyvateli vytvářet ukázku trvale udržitelného hospodaření s přírodními zdroji, které se nacházejí v této krajině. A mezi ně právě pryskyřice z dračince královského patří.

Zítra se pryskyřici z dračinců, „dračí krvi“, budeme věnovat blíž.

autoři: Petr Kološ , mrk
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.