Vědecké dobrodružství v Indii: Farmář Amarsibhai přešel na fair trade zemědělství už před 10 lety

Jak pomáhá fairtrade k rozvoji zemědělských komunit a jak se v Indii adaptují na změny klimatu? To jsou jen některé otázky, na které si budeme tento týden odpovídat v novém Vědeckém dobrodružství. Redaktor Ondřej Ševčík ho natáčel s indickými zemědělci přímo na tamních polích. 

Podnebí státu Gudžarát na severozápadě Indie přeje pěstování bavlny. I tady ale používání chemikálií výrazně zhoršilo půdu. A zemědělce v posledních letech navíc trápí sucho.

Zemědělec Amarsibhai

Aby mohl svým potomkům předat kvalitní půdu, rozhodl se farmář Amarsibhai na pěstování bez chemie přejít už před deseti lety. „Potom, co jsme přešli na organickou a fairtradovou výrobu, se stav naší půdy velice zlepšil. Proto se tady vystřídalo už na 2,5 tisíce farmářů, kteří se od nás učí, co to vlastně znamená hospodařit bez chemie.“

Kromě kompostu si zemědělci sami zajišťují i tekuté hnojivo nebo přírodní insekticidy, které louhují z místních rostlin.

V místní vesnici stojí betonové vermikompostéry, kde si místní vyrábějí vlastní kvalitní kompost. „Tady mícháme kravská lejna a moč, pak to tři dny chladíme vodou. Mezitím se v haldách promíchávají žížaly. Poté, co vznikne kompost, vezmeme žížaly zase na začátek a tak to jde dokola,“ vysvětluje Amarsibhai.

Čekání na déšť

Zvlášť pěstitele bavlny trápí každoroční sucho, které s sebou nese změna klimatu. Protože bavlna potřebuje hodně vody, čekají rok co rok na monzunové deště, které vláhu přinesou. „Déšť nám teď dělá problémy. Je velké sucho, a to se podepsalo i na produkci, která klesá,“ říká zemědělec.

Vědecké dobrodružství z Indie poslouchejte až do pátku 15. února v 7:25 na Plusu.

autoři: Ondřej Ševčík , marz
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.