Vědci vyřešili záhadu Chopinovy smrti. Díky jeho srdci naloženém v koňaku

9. listopad 2017

Konečně víme, co zabilo Chopina, hlásí polští vědci. A výsledkům jejich zkoumání se věnují i světová média. Pro Poláky je srdce Fryderyka Chopina symbolem národní identity a hrdosti.

Třeba během druhé světové války si ho ale dokonce přisvojil vysoký německý důstojník, píše server britského deníku Guardian.

Světoznámý skladatel a klavírní virtuos zemřel v Paříži roku 1849 a je pochován na tamním „hřbitově slavných“ Père Lachaise. Podobně jako třeba Jim Morrison, Marcel Proust nebo Oscar Wilde. Ale Chopinovo srdce ve Francii nezůstalo. Na základě jeho poslední vůle mu je z těla vyňali. Skladatel se prý obával, že bude pochován zaživa.

Těžce nemocný Chopin toužil po návratu do vlasti, ale jakmile zjistil, že to nebude možné, požádal sestru Ludwiku, aby jeho srdce spočinulo v jednom z varšavských chrámů. A sestra mu vyhověla. Propašovala bratrovo srdce do vlasti přes ruské pohraniční stráže. Rusko totiž tehdy Polsko ovládalo, připomíná britský list.

Od té doby je srdce uloženo v kryptě kostela Svatého kříže na předměstí Chopinova rodného města. Zprvu ale nešlo o příliš pietní archivaci. Takřka tři desetiletí nádoba s orgánem ležela pohozená mezi haraburdím v podzemí chrámu. Teprve pak ji důstojně uložili do jednoho z kamenných pilířů.

Jasné na první pohled

Teď, téměř po 170 letech od Chopinovi smrti, vědci z Polské akademie věd hudebníkovo srdce důkladně prozkoumali. S cílem odhalit příčinu jeho skonu. I ten doposud byl, jako řada dalších etap Chopinova života, opředen dohady, informuje zase server britského deníku Independent.

Experti došli k názoru, že příčinou úmrtí byla vzácná zdravotní komplikace. Skladatel, který zemřel v roce 1849 v pouhých 39 letech, trpěl podle vědců perikarditidou, tedy zánětem osrdečníku, který v tomto případě zřejmě vznikl tuberkulózou. V minulosti se přitom jako o možné příčině smrti spekulovalo například o cystické fibróze.

Logo

Badatelé měli štěstí. Chopinovo srdce bylo po vyjmutí z těla naloženo do sklenice s koňakem, která byla hermeticky uzavřena. Díky tomu je i dnes ve velice dobrém stavu. „Nádobu jsme neotevřeli, ale podle vizuální kontroly stavu srdce můžeme s velkou pravděpodobností říci, že Chopin trpěl tuberkulózou,“ upřesnil vedoucí týmu, profesor Michael Witt z Polské akademie věd.

Odborníci zjistili, že srdce je pokryto jemnou vrstvou bílého vláknitého materiálu. Na orgánu pak objevili řadu malých lézí, které jsou příznakem závažných komplikací kdysi neléčitelné choroby.

Nynější vědecká expertíza je tak patrně poslední kapitolou podivuhodného příběhu. Srdce polského národního hrdiny se v průběhu času stalo předmětem adorace a národní hrdosti, ale i nejrůznějších nejasností, uvádí Guardian.

Během varšavského povstání v roce 1944 si například srdce přisvojil vysoce postavený německý důstojník, který se prohlašoval za Chopinova obdivovatele. Symbol polské národní hrdosti byl na pár měsíců umístěn na německém vojenském velitelství, aby se na konci 2. světové války vrátil do varšavského chrámu.

autor: smi
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.