Vědci představili robota, který dokáže skládat hudbu. Jde o fúzi jazzu a klasiky

18. červen 2017

Vědci z Technologického institutu v americké Georgii představili robota, který zvládne jednoduchou hudební kompozici. Díky umělé inteligenci a tzv. strojovému učení dokázal s pomocí svých čtyř paží zahrát třeba marimbu. Vychází přitom z předem naprogramované databáze.

Informuje o tom vzdělávací server Gatech.

Vědci do něj naprogramovali téměř 5000 celých skladeb a písní. Od Beethovena přes Beatles až k Lady Gaga nebo Milesi Davisovi. Databáze obsahuje více než 2 miliony motivů.

Pak naprogramovali první čtyři takty, aby měl robot odkud začít. Poté už nebyl do skládání hudby ani do jejího provedení zapojen žádný člověk. První dílko robota, přezdívaného Šimon, byla dlouhá 30 sekund.

Robotická premiéra

Na robotově výuce kompozice se podílel doktorand Mason Bretan. Pracoval s robotem 7 let, naučil ho poslouchat hudbu, kterou máme rádi a improvizovat na předem složené akordy. Teď se mu poprvé podařilo docílit toho, že robot Šimon dokázal poskládat harmonické obraty a složit melodii sám od sebe.

Bretan, který letos na univerzitě v Georgii úspěšně složil doktorát z hudebních technologií, připomíná, že robotovy kompozice jsou výsledkem interakce neuronových sítí, které berou všechny informace ze zmíněných milionů hudebních ukázek, které vytvořili lidé.

Je to zřejmě poprvé, kdy bylo využito strojového učení ke skládání hudby, píše se na stránkách institutu. Robot Šimon dokáže komponovat harmonie a akordy a také, podobně jako člověk, se dokáže odpoutat od noty, která přijde a více vnímá skladbu jako celek. Podobně to děláme i my, když hrajeme nebo posloucháme hudbu.

Výzkum nekončí

Bretanovi s vybavením robota Šimona pomáhal ředitel Centra hudebních technologií na univerzitě v Georgii Gill Weinberg. Ten poukazuje na to, že je to právě strojové učení, které pomáhá lépe strukturovat skladbu, tak aby dávala smysl. S kolegy se chtějí pokusit zjistit, zda roboti můžou být hudebně tvůrčí a zkomponovat nový typ hudby, který bychom my lidé považovali za krásnou, inspirující a originální.

Bretan, ač ve volném čase hraje na kytaru a klávesy, přiznává, že v tom, co robot Šimon vytváří, nedokáže rozpoznat jednotlivé skladby. Je ale schopen vnímat, jaký skladatel ho ovlivnil, že třeba akordový postup mohl ovlivnit Mozart.

Hudbu, kterou robot skládá, označuje za fúzi jazzu a klasické hudby, v harmoniích se víc odráží hudba klasická. Kdyžprý ale slyšel první Šimonovu kompozici, uvědomil si, že chromatické postupy, které použil, se podobají jazzu. Jak se na závěr dočteme na stránkách serveru Gatech, první živé vystoupení bude mít robot na konci června.

autor: mam
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.