Vědci objevili zatím nejrozsáhlejší planetární soustavu ve vesmíru

1. únor 2016
Umělecké ztvárnění velmi hmotné planety s katalogovým označením 2MASS J2126−8140.

Ve vzdálenosti asi 100 světelných let od Slunce se nachází hvězda typu červený trpaslík, s katalogovým označením TYC 9486-927-1. Nyní vědci zjistili, že ve vzdálenosti asi jednoho bilionu kilometrů kolem ní obíhá velmi hmotná planeta s katalogovým označením 2MASS J2126−8140.

Vzhledem k velké vzdálenosti od mateřské hvězdy byla dráha planety velmi málo zakřivena a proto vědci původně soudili, že tato planeta volně prolétává mezihvězdným prostorem, bez jakékoliv gravitační vazby na nějakou hvězdu.

Podle posledních výpočtů však tato superobří planeta o hmotnosti asi 12 až 15 hmotností Jupitera oběhne svou mateřskou hvězdu jednou za asi 900.000 pozemských let, přičemž vzdálenost mezi těmito dvěma tělesy činí asi 6900 astronomických jednotek. Jedna astronomická jednotka (1 AU) je přitom podle definice rovna střední vzdálenosti naší planety Země od našeho Slunce.

Pro zajímavost, trpasličí planeta Pluto obíhá kolem Slunce po protáhlé eliptické dráze, přičemž jeho vzdálenost od naší mateřské hvězdy se pohybuje mezi 29 až 49 astronomickými jednotkami. A současná hypotetická devátá planeta naší Sluneční soustavy by měla Slunce oběhnout jednou za 10.000 až 20.000 let.

Kvůli této obrovské vzdálenosti poměrně slabá mateřská červená hvězda nikterak nedominuje na obloze dotyčné superobří planety a prakticky ji tak zde nelze odlišit od ostatních průměrně zářivých hvězd. Podle astrofyziků není jasné, jakým způsobem takto netypická planetární soustava mohla vzniknout.

Čtěte také

Pravděpodobně ale asi nešlo o vznik z velkého plynného a prachového disku, jako tomu bylo v případě naší Sluneční soustavy. Superobří planeta se přitom nachází nedaleko hmotnostní hranice 13 Jupiterů, která odděluje obří plynné planety od takzvaných hnědých trpaslíků, v jejichž nitru může po dobu několika milionů let probíhat spalování deuteria. Povrch takového tělesa by pak mohl mít teplotu nad bodem tání ledu nebo i výrazně vyšší.

Tato dvojice těles pravděpodobně vznikla relativně velmi nedávno, asi před 10 až 46 miliony let, přičemž zárodkem této soustavy mohlo být podlouhlé vlákno mezihvězdného plynu (připomeňme si, že stáří naší Sluneční soustavy je zhruba stokrát větší, asi 4.5 miliardy let.).

Díky tomu jak trpasličí hvězda, tak i její superobří planeta letí prostorem Galaxie společně a prakticky stejnou rychlostí. Jejich vzájemná gravitační vazba je však tak slabá, že i poměrně malý gravitační vliv další blízké hvězdy by mohl tuto dvojici od sebe oddělit.

Zdroje: Phys.Org, BBC, Futurism, Astrowatch, Popular Science

autor:Pavel Vachtl
  • Věda