Věda nevážně: Mýtické bytosti…

Například americká The National Ocean Service, která je součástí Národního úřadu pro oceány a atmosféru (National Oceanic and Atmospheric Administration, NOAA), pociťovala potřebu přijít s konstatováním, že mořské panny neexistují. V její zprávě se mluví doslova o “vodních či akvatických humanoidech”. Možná zde jde o zvláštní způsob popularizace věd o oceánech, zvláště v souvislosti s chystanými vědecko-populárními filmovými dokumenty.

Není to ovšem poprvé, kdy zpráva nějaké vědecké instituce pojednávala o neexistujících bytostech. Např. americké Středisko pro sledování nemocí v Atlantě (Center for disease control, CDC) se před časem věnovalo modelování epidemie spojené s šířením zombií. Z hlediska teoretického modelování to bylo jistě přínosné a můžeme to s ulehčením kvitovat, že Středisko pro sledování nemocí je připraveno i na poněkud exotické druhy epidemií.

O existenci americké varianty yettiho, tzv. bigfoota, je naopak vážně přesvědčen William Barnes, který chce pro jeho objevení použít 14 metrů dlouhou bezpilotní tichou vzducholoď, která bude vybavena kamerami. Podle něj bude bigfoot, hromotlucký humanoid s masivníma nohama, pravděpodobně velmi plachý, což znemožňuje jeho pozemní hledání lidmi.

Skupina amerických studentů ekonomie se zase rozhodla zjistit, jak náročná by ve skutečném světě byla stavba slavné “Hvězdy smrti” z fantastické filmové ságy Hvězdné války. Výsledek byl skutečně ohromující: na stavbu této satelitní základny o velikosti menšího měsíce bychom potřebovali sumičku, která by byla 13 000 větší než celosvětový hrubý domácí produkt. Mluvíme jen o ceně potřebné oceli. Pro vytěžení takového množství oceli bychom při současném objemu těžby železných rud potřebovali víc než 830 000 let.

Britští studenti fyziky z Univerzity v Leicesteru zase prověřili aerodynamické možnosti pláště, který používá Batman pro svůj klouzavý let. Zjistili, že jeho hlavní slabinou by bylo velice tvrdé přistání, které by nikdo nemohl přežít bez zranění. Vycházeli přitom z předpokladu, že Batmanův plášť by se mohl podle potřeby změnit v tuhé létající křídlo o rozpětí zhruba 5 metrů. Ale ani to by netopýřího letce, který skáče z vysokých budov, dostatečně nezbrzdilo, tento manévr je nutné provést těsně nad zemí. Rychlost klesání by byla přes 80 km v hodině, Batman by tedy potřeboval buď podstatně větší plochu pláště kvůli vytvoření dostatečného vztlaku nebo rovnou padák. A pokud by chtěl zůstat věrný svému dynamickému stylu, musel by si na pomoc vzít i tryskový motor.

Zdroje: „Mořské panny“ ( 1, 2), Hvězda smrti, Batman (1, 2, 3).