Ve výzkumu srpna 1968 jsou stále bílá místa, říká autor výstavy „Nejdelší noc – 21. 8. 1968“
Dnes bude v Knihovně Václava Havla zahájena výstava s názvem „Nejdelší noc – 21. 8. 1968“. Podle Oldřicha Tůmy z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR je srpen 1968 jeden z nejdůkladněji probádaných okamžiků našich dějin. Dají se ještě vůbec zjistit nějaké nové skutečnosti o této době?
„Rokem 1968, a konkrétně srpnem, se zabývá řada historiků, ale přeci jen jsou tam určitá bílá místa. Mezi ně patří třeba i otázka účasti sovětské armády při invazi. Jsme poměrně dobře informováni o těch ostatních účastnících se armádách – polské lidové armádě, maďarské lidové armádě, bulharské lidové armádě nebo svým způsobem i národní lidové armádě NDR, ale ohledně sovětské armády je ještě pořád prostor pro bádání a zjišťování nových informací,“ říká autor výstavy Daniel Povolný z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu.
Výstava „Nejdelší noc – 21. 8. 1968“ prezentuje nová zjištění o vojenském obsazení Československa v noci z 20. na 21. srpna 1968 a seznamuje návštěvníky s jednotlivými fázemi vojenských příprav a politického zajištění celé akce. Zahájena bude dnes v 17 hodin v Knihovně Václava Havla.
Výstava bude některé nové skutečnosti prezentovat – třeba ty z fáze příprav invaze. „Už na začátku května 1968, jak se mi podařilo zjistit, bylo v příhraničních prostorách s Československem připraveno nejméně sedm sovětských divizí, a to nemluvím zhruba o dvou polských, které od 9. nebo 10. května 1968 cvičily při hranicích a čekaly na rozkaz k invazi,“ popisuje Povolný.
Ve svém výzkumu vycházel například ze vzpomínek účastníků. Ruské archivy jsou pro člověka, který chce k bádání přistupovat objektivně a podávat informace s maximální pravdivostí, podle Daniela Povolného uzavřené: „Pokud se člověk, řekněme, přizpůsobí tomu, co asi by měl z těch archivů publikovat, pak se tam určitý prostor otevírá, ale obecně je potřeba říct, že oficiálně jsou archivy k roku 1968 zavřeny na 50 let, to znamená teprve v roce 2018 nebo začátkem roku 2019 by se měly otevřít a být zpřístupněny. Je ale velká otázka, jestli k tomu skutečně dojde.“
Povolný ještě připomíná, že pro západní státy byla okupace předvídatelná. Například západoněmecká zpravodajská služba BND měla řadu informací o shromažďování armády v příhraničních oblastech, nevěděla jen datum a hodinu invaze.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka