Ve vlastní šťávě: Biozelenina je normální!
Je to jako na houpačce. Měl jsem dojem, že se postupně zvedá obecné povědomí o tom, čím biopotraviny jsou a čím nejsou. Jako vždycky je chyba tak trochu v obyčejné pojmologii. Bio totiž není synonymum pro zdravý. Bio znamená organický. Ekologicky šetrný. Je jasné, že zelenina ošetřovaná chemicky je jako silikonová blondýna. Pravidelná, lesklá, krásná, bez škůdců – mezi námi, škůdci na ni prostě nemají chuť – a samozřejmě je převyspělá.
Na trhu v Jeruzalémě nebo v Tel Avivu můžete vidět zeleninu až absurdních rozměrů. Ředkvičky zvící tuřínu, který je skoro tak velký jako hlávkové zelí. Je to skutečná pastva pro oko. Ta pestrá paleta barev, od zelených košatých natí přes zářivé rudé jahody, granátová jablka, která jsou pro mě miss jablko forever, a dýně velké jako menší garsonka. Je toho obrovské množství, spousta druhů, nadměrné velikosti s. r. o. a cena je příznivá. Ve Starém Městě sedí na bobku několik palestinských stařenek a jejich zaatar, libeček a koriandr vypadá normálně. Jako ze zahrádky. Ne z dílny Walta Disneyho.
Potom přijdete do Yaffo a tam je maličký farmářský trh. K smíchu. Pár malých upocených kousků, lilky, které poměrně rychle ztrácejí svěžest, cena stejná nebo vyšší, ale kvalita na první pohled někde jinde. A tady se dostáváme k prvnímu pojmu. Co je to vlastně ta kvalita?
Nakupujeme očima. Samozřejmě že nás ze všeho nejdřív upoutají pestré barvy, gigantické rozměry a pravidelný tvar. Pomyslíte si něco o zemi zaslíbené, kde roste vražedně krásná zelenina. Pokud se nám takový design stane normou, tak normální, obyčejná přírodní blondýnka nemá proti peroxidce šanci. Jenže, ona je tím, čím je. Lenka z české ambasády v Tel Avivu zchladila moje nadšení z té krásné zeleniny. Má hnojárnu a laskavě mi sdělila, že izraelská zelenina nikdy nespatří světlo či temno našich výkladních skříní, protože hodnoty dusičnanů a pesticidů několikanásobně převyšují hodnoty schválené Evropskou unií. To byla sprcha. A když někdy budete mít čas a chuť, přečtěte si, co jsou pesticidy a co jsou dusičnatá hnojiva, a hnedle vás přejde chuť na tuřín jak tykev a tykev jak slon.
A zrovinka teď vyjely výsledky agentury KPMG. Pravidelně nakupují biopotraviny asi čtyři procenta respondentů. Třetina dotázaných si myslí, že jsou biopotraviny zdravější. Pětina dotázaných oceňuje, že jsou chemicky méně strakaté než konvenční potraviny. Kolik z nás ví, že biozelenina je prostě normální a čím víc ji budeme konzumovat, tím dostupnější pravděpodobně bude.
Zatím je největší problém cena. Výnos je rizikový a bývá menší. Biozelenina chutná lesní zvěři i broukům. Chytne se jí leccos, protože není jedovatá. I proto je ekologické zemědělství podporované dotacemi. A jen mezi námi, bez dotací by to asi nikdo nedělal. Jak těžký může být návrat k normální holce s vlastními tvary i barvami, jak draho nás může přijít opustit peroxidku se silikony. Skutečnost, že v poslední době klesá prodej biopotravin, mě neznervózňuje. Ještě pořád věřím na zdravý rozum. Osobně, moje nedůvěra patří spíš biopotravinám z dovozu, cizrně z Turecka nebo pohance z Ruska. Poměrně dobře znám naše podmínky, ale jak se dělá bio na Sibiři nebo v Anatólii, nemám páru. Proto vítám, že zelená zebra BIO, bude propříště jen česká. Těším se.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
