„Ve válce s Ruskem nejsme, ale v míru už také ne,“ říká kancléř Merz pro Wall Street Journal

Čtěte také

Když drony útočí. Jak blízko se dostanou novináři ke kill zóně na Ukrajině?

Drony jsou stupňujícími se ruskými provokacemi za evropskou podporu Ukrajiny. Patří k nim i sabotáže, kybernetické útoky a dezinformační kampaně. „Ve válce s Ruskem nejsme, ale v míru už také ne,“ řekl nedávno německý kancléř Friedrich Merz, kterého cituje americký deník Wall Street Journal.

Sabotáže a vpády dronů

Nájezdy dronů začaly po loňských námořních incidentech, při nichž komerční lodě s vazbami na Rusko a Čínu poškozovaly kabely v evropských mořích. Žádné jednoznačné spojení s Moskvou nebo Pekingem se neprokázalo, ale NATO v lednu zahájilo operaci Baltská hlídka a od té doby k žádným škodám nedošlo.

Čtěte také

Martin Fendrych: Evropa potřebuje dronovou zeď, ale její lídři v Kodani nic nedohodli

Objevily se ale požáry a výbuchy na evropských železnicích či v nákupních centrech, a dokonce i pokus o atentát na německého představitele obranného průmyslu. Západní vlády podezřívají Rusko z hybridní války s cílem oslabit jejich podporu Ukrajiny. Moskva však podíl na sabotážích i vpádech dronů odmítá.

Britská vláda v červenci obvinila ruskou vojenskou rozvědku i z nasazení špionážního malwaru. Zpravodajské služby také varují, že nepřátelé Západu šíří znepokojivé zprávy, aby narušili sociální soudržnost a důvěru. Polsko například zaznamenalo zvýšený počet proruských aktérů, kteří posilují pozitivní pověst Ruska a snaží se oslabit mezinárodní podporu Ukrajiny.

Tři incidenty denně

K nejpostiženějším zemím patří Německo. Jeho piloti a řízení letového provozu nahlásili od ledna do září 172 dronů v chráněném vzdušném prostoru, což je více než za celý rok 2019. V říjnu drony způsobily uzavření dvou největších německých letišť ve Frankfurtu a Mnichově. Německý Spolkový úřad kriminální policie ale letos zaznamenal celkově tisíce incidentů s drony – v průměru tři denně.

Čtěte také

Libor Dvořák: Co s ruskými drony, mudruje Německo i Bělorusko

Jde o komerční drony velikosti hraček až po stroje, které létají v těsných formacích až patnácti kusů, což podle bezpečnostních analytiků naznačuje státního aktéra. Pro veřejnost většina dronů nepředstavuje nebezpečí, ale v blízkosti letišť ano. Osobní letadla nedokážou kolizi s dronem zvládnout, evropské vlády zatím neumí zasáhnout a většina těchto vpádů zůstává nevyřešena.

Detekce pomalu se pohybujících letounů v nízké výšce je obtížná a vyžaduje několik vrstev různých senzorů. To ale podle německého pilota Moritze Bürgera může být nákladné a není jasné, kdo by měl takové systémy hradit – letiště, letový provoz nebo policie? Stejně komplikované je i sestřelování dronů, které úřady nechtějí riskovat v hustě obydlených oblastech.

Čtěte také

Kopečný: Drony se zlepšují co tři měsíce. Ukrajinská armáda tak má proti Evropě náskok několik let

V Německu i většině ostatních evropských zemí je za likvidaci dronů nad vojenskými oblastmi odpovědná armáda, ale na letištích ji má na starosti federální policie a všude jinde státní policie, která však není na sestřelování vybavená. Odpovědnost je rozdělená i na letištích. Německé ministerstvo vnitra i Federální policie se k taktice obrany proti dronům a vybavení odmítly vyjádřit, uzavírá Wall Street Journal.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách. Jak objektivní je britská BBC? Protiteroristická opatření ve Francii narušila občanské svobody. Venezuela chce na americký útok odpovědět partyzánskou válkou. Na vraždění v Súdánu se podílí i Spojené arabské emiráty a další země. Taková jsou další témata pořadu, který připravila Gita Zbavitelová.