Ve jménu kalicha

Výstava Žižka 1360? – 1424 nabízí příběh člověka, který byl nejprve vtažen do víru velkých událostí, aby se posléze stal jejich tvůrcem. Postupně se seznámíte s fakty, která jsou známá o prvních letech Janova života, nahlédnete mezi lapky a žoldnéře, vzpomenete na Janovu roli jako zakladatele Tábora i jako vojevůdce revoluce. Součástí výstavy jsou také různé mýty, které se o Žižkovi tradují i otázky související s jeho vzhledem. Velmi zajímavou kapitolu tvoří také Jan Žižka v historické paměti.

Mezi exponáty najdete repliky i archeologické nálezy, hračky, písemné prameny a různé obrazy. Mezi nejvzácnější exponáty patří malá hlavička z městského znaku Tábora, kterou si většina z vás vybaví, protože ještě nedávno byla vyobrazena na papírové dvacetikoruně. Velký zájem vzbuzuje domnělá Žižkova kalva se stehenní kostí, které byly objeveny v Čáslavi v roce 1910. Odborná veřejnost je sice k jejich pravosti skeptická, ale ani tento fakt neubírá nic na působivosti příběhů, které jsou s objevením ostatků spojeny. Ať už budete věřit v jejich pravost nebo ne, kalva i stehenní kost budou v Husitském muzeu v Táboře vystaveny už jen do 28. října. Poté budou vráceny do depozitářů muzea v Čáslavi.

Zajímavým momentem, který přitáhl k výstavě v minulých dnech pozornost, bylo převezení lebky do táborské nemocnice, jak se můžete dočíst v článku Táborští lékaři vytvořili počítačový 3D model údajné lebky Jana Žižky.

Osudy ostatků Jana Žižky vzbuzovaly pozornost už v hluboké minulosti. Dokonce už byly v Čáslavi před rokem 1910 jednou nalezeny a spáleny. Ještě v 18. století pátral po ostatcích i Fridrich II., jak se můžete dočíst také v nové knize Zdeňka Vybírala Jan Žižka. O táborském hejtmanu a husitském vojevůdci:

„Další hlavolam představuje místo posledního odpočinku, záležitost u národních hrdinů naprosto klíčová. Vzpomeňme jen, jak se postupem věků i vývoje historické paměti změnily ostatky svatého Václava v regulérní státoprávní znak takřka vedle státní hymny a vlajky (i když nikoli podle zákona). K této otázce se neopomněl vyjádřit rovněž Piccolomini. Podle něj ve svém posledním přání Žižka přikázal, aby jej po smrti stáhli z kůže. Tu kůži měli napnout na buben, jehož zvuk by zaháněl všechny nepřátele. Italova morbidní bajka vykázala pozoruhodně tuhý život. ještě pruský král a veliký dobyvatel Fridrich II. se v polovině 18. století v Čechách po takovém bubnu sháněl v očekávání snadných vítězství.“

Buben z kůže Jana Žižky se stal námětem také pro rozhovor s prof. Petrem Čornejem, který si můžete připomenout v článku Slepému lidu se líbil slepý vůdce.

Zdeněk Vybíral se ve své knize zaměřil na tři základní okruhy. Kromě reálného života husitského vojevůdce, věnuje svou pozornost záhadám a mýtům. Třetí část knihy patří pomníkům, kterých je po České republice skutečně velké množství, jak si můžete poslechnout také v našem rozhovoru.

Při návštěvě muzea si udělejte čas také na stálou expozici, která je vývoji husitství věnována. Může být ideálním odrazovým můstkem pro návštěvu výstavy o Janu Žižkovi, protože vám může připomenout, či doplnit, potřebné souvislosti.

Historie pro děti

V Husitském muzeu historie nepatří pouze dospělým. V současné době probíhá také výstava ilustrací Renáty Fučíkové, které vytvářela ke knihám o české i evropské historii. Mimo jiné uvidíte originály ilustrací ke zbrusu nové knize Hus a Chelčický – příběh jejich doby.

Husova akademie

Zatímco na jedné straně si v muzeu návštěvníci připomínají Jana Žižku, v zákulisí probíhají přípravy další velké výstavy, která se uskuteční příští rok. Tématem nebude nikdo menší než Mistra Jan Hus, jak už dnes napovídá probíhající série přednášek pod souhrnným názvem Husova akademie. Zájemce čeká celkem devět zastavení, která představí nejen skutečný život Mistra Jana, ale také různé související aspekty. Pravidelní návštěvníci se navíc dočkají malé odměny, jak se můžete dozvědět také na webu Husitského muzea.

První přednáška Skutečné důvody upálení Mistra Jana Husa ThDr. Martina Chadimy, Th.D., se uskutečnila 21. října. Její záznam vám nabídneme na webu Českého rozhlasu. Akademie bude pokračovat 19. listopadu přednáškou Mgr. Gabriely Krejčové Zavadilové „Sub utraque specie“ aneb 600 let přijímání podobojí. Program celé akademie najdete zde.