Ve Finsku ruší vyučovací předměty. „V ČR je to možné už 12 let, jen jsme moc konzervativní,“ říká Janek Wagner

25. listopad 2016
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ve škole (ilustrační foto)

Ve Finsku, zemi, která se ve vzdělání dlouhodobě řadí ke světové špičce, chystají pro studenty od šestnácti let revoluční změnu. Z učebních osnov mají od roku 2020 zmizet vyučovací předměty.

Žáci už se tedy nebudou učit matematiku, zeměpis, nebo fyziku, ale budou zkoumat události a jevy komplexně. Třeba 2. světovou válku mají probírat jak z pohledu historie, tak geografie a matematiky. Důležitou změnou je přesun studentů z lavic do debatních skupin. Hlavní myšenkou je možnost studentů vybrat si obory, které reálně uplatní ve svém profesním životě. Marjo Kyllönenová, vedoucí odboru školství v Helsinkách, považuje stávající systém za staromódní a nový způsob učení za vhodný do 21. století. O tématu jsme mluvili s ředitelkou Gymnázia Arabská na Praze 6 Zdenou Hamhalterovou a Jankem Wagnerem z pedagogicke.info.


Na pedagogických školách je důraz kladen na odbornost, nikoliv na didaktiku. Navíc by bylo dobré zájemce o učitelství psychologicky vyšetřit, protože se nám velmi často stává, že se tam dostanou lidé, kteří nemají psychologický profil vhodný pro tuto profesi. Janek Wagner

„Některé prvky se zkouší i v našich školách, takže ta změna jistě možná je, ale nejsem si jistá, že by šlo zrušit všechny předměty, které na středních školách připravují studenty na vysoké školy. Učení v sovislostech je ale současný trend i u nás. Jistá cesta by to tedy byla, ale není unifikovaná a celoplošná,” říká ředitelka. Janek Wagner tvrdí, že jsme v Česku finské plány zavedli už před dvanácti lety. „My žádné předměty taky nemáme, máme Rámcové vzdělávací programy, kde jsou vzdělávací oblasti. To, že se na školách stále učí předměty zvlášť je dáno tím, že máme trošku konzervativní učitele a školy, především máme ale strašně konzervativní Českou školní inspekci,” vysvětluje.

Podle něj tu možnosti jsou, ale pedagogický terén při zavádění vzdělávacích oblastí na změnu nebyl připraven. Tvrdí, že ani ve Finsku nenastane žádná revoluce. „Ve Finsku je kladen důraz na samostatnost škol, to znamená, že bude na každé škole, jak si to udělá. Tohle u nás chybí, nezávislost škol a absolutní důvěra v profesionály v nich,” myslí si Wagner.

Chybí vize

Zdena Hamhalterová souhlasí s tím, že změna v Česku naráží u učitelů. „Uvažovalo se dokonce, že povinná maturitní zkouška by na gymnáziu byla ze společenskovědního, přírodovědného a informačního základu, ale skutečně se ukázalo, že na to pedagogové nejsou připraveni, na středních školách jde maximálně o dvouoborovou kombinaci. U nás organizujeme odborné týdny, kdy několik učitelů vyrazí s žáky do nějaké lokality a společně zkoumají téma z různých hledisek,” vysvětluje.

Podle Wagnera chybí v Česku odborná diskuze na téma směřování školství. „Na vizi se u nás kašle. Je to nenaplnění školského zákona z roku 2004, který předpokládá, že Ministerstvo školství připraví Národní program vzdělávání. Ten dodnes není hotový. Máme mizerné ministerstvo, které nepracuje tak, jak má,” myslí si. „Pokud se nezmění přístup ministerstva a centrálních orgánů, pokud bude dál školství podfinancované, tak ke zlepšení a změně nedojde,” dodává Wagner.

autoři: rkr , vis
Spustit audio