Vazalské smlouvy na hliněných destičkách

Archeologická lokalita Tell Tayinat na jihovýchodě Turecka byla poprvé prozkoumána archeology už ve 30. letech minulého století. Při vykopávkách se podařilo odkrýt zbytky paláců i chrámu. Dnes tu pokračuje mezinárodní archeologický projekt Tayinat, na kterém se podílejí vědci z 20 zemí. Archeologové z katedry civilizací Blízkého a Středního východu Torontské univerzity pod vedením Timothyho Harrisona narazili při průzkumu ruin chrámu v Tell Tayinatu v srpnu roku 2009 na řadu náboženských předmětů z bronzu, železa i zlata. K důležitým nálezům patří i velké množství hliněných destiček s texty zapsanými klínovým písmem. Jejich význam začal být jasný, když vědci zrestaurovali a zkompletovali první dokumenty.

Podrobnější průzkum destičky o rozměrech 43x28 centimetrů popsané 650 řádky ukázal, že jde o významnou smlouvu. Zatím blíže neidentifikovaný panovník v ní uznává nadvládu asyrského krále Asarhaddona, jenž vládl asyrské říši v letech 681 až 669 př. n. l. Platnost smlouvy byla stvrzena při slavnostních obřadech v asyrské metropoli v roce 672 př. n. l. Podrobený vládce ve smlouvě uznává i následnictví Asarhaddonova syna Aššurbanipala.

Asyrský král tak chtěl zjevně předejít tahanicím o následnictví, jež hrozily po jeho smrti. Věděl, co dělá, neboť sám nastupoval na trůn za krajně nejisté situace. Jeho bratři se dopustili otcovraždy na králi Sanacheribovi v naději, že Assarhaddona vypíchnou z následnictví. Vlivná asyrská města, jako bylo Ninive, se ale postavila za Asarhaddona, a královrazi tak byli nuceni uprchnout do Urartu. Asarhaddon si definitivně zajistil trůn až v šestitýdenní válce, ve které bratry porazil.

Logo|foto:Český rozhlas

Asarhaddon se ze všech sil snažil předejít podobným sporům mezi vlastními syny. Asýrie v té době nemohla riskovat vnitřní rozboje. Na severu čelila silnému tlaku médských nájezdníků a na jihu válčila s Egyptem. Proto zajišťoval Asarhaddon smlouvami vznik duální monarchie, v níž měl Aššurbanipal vládnout Asýrii a jeho bratr Šamaš-šum-ukin se měl stát vládcem Babylonu. Asarhaddonův záměr vyšel. Smír mezi Aššurbanipalem a Šumaš-šum-ukinem však neměl dlouhého trvání. Rozmíšky vyvrcholily v roce 652 př.n.l. povstáním Babylonu proti Asyrii. Další bratrovražedná válka se táhla čtyři roky. V roce 648 př.n.l. Aššurbanipal oblehl Babylon a dobyl jej. Šumaš-šum-ukin zahynul v hořícím paláci krátce před tím, než se město vzdalo.

Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 16. 4. 2010 v 9:00.