Vašulka kitchen je prostor pro umělecký experiment a svobodu tvorby
Vašulka Kitchen ve skutečnosti není žádná kuchyně, ale Centrum umění nových médií, které bylo otevřeno v Domě umění města Brna. Nazváno bylo podle brněnského rodáka Woodyho Vašulky.
K okamžiku otevření, který nastal 30. října, směřoval stejnojmenný spolek, založený v roce 2016, už delší dobu. Prostor pro výzkum, umělecký experiment a neformální vzdělávání v oblasti umění nových médií podle něj v Brně chyběl. Současně se však toto místo – sklepní prostory brněnského Domu umění – staly archivem tvorby Woodyho a Steiny Vašulkových a trvalou expozicí jejich vybraných děl. A protože Steina Vašulková pochází z Islandu, kde už dříve byla otevřena Vašulka Chambre Islandské národní galerie, přineslo to i spolupráci s Islandem.
Vašulka Kitchen však svým názvem odkazuje k The Electronic Kitchen, kterou Vašulkovi a jejich přátelé založili v roce 1971 v New Yorku. Existuje dodnes, avšak na jiné adrese, v rozlehlém prostoru bývalé ledárny na 19. ulici, kam se přestěhovala roku 1985.
Woody – původním jménem Bohuslav – Vašulka se narodil v roce 1937 v Brně-Slatině. Studoval nejprve na střední průmyslové škole strojírenské na Sokolské ulici, poté na FAVU v Praze obor Filmová a televizní dokumentární tvorba. Akademii absolvoval v roce 1965 a téhož roku se oženil se Steinou, která tehdy studovala na pražské konzervatoři obor housle. Společně odjeli do USA, kde začala jejich umělecká dráha v oblasti videa a elektronických médií.
O novodobých kontaktech s Vašulkovými vyprávěl na tiskové konferenci předseda spolku Centrum umění nových médií – Vašulka Kitchen Brno Tomáš Ruller, vedoucí ateliéru performance na FAVU. „Woody se Steinou se zde objevili, když jsme teprve zakládali FAVU,“ vzpomíná. „V roce 1992 přivezli z festivalu Ars Electronica v Linci laser disky s přehledem průkopníků elektronického umění. Už tehdy nám Steina ukázala, jak funguje síla jejích houslí – její performance Violin Power.“ Spolupráce s Vašulkovými se tedy datuje už od začátku devadesátých let.
„Woody je rodák ze Slatiny a už v těch válečných letech, kdy tam padala letadla, začal sbírat jejich zbytky a montovat z nich různé objekty. V tom vlastně pokračoval až do současnosti. Sídlí v Santa Fe nedaleko Los Alamos a zpracovává technologie, které sloužily militárnímu průmyslu,“ vysvětluje Ruller. „Jejich pozice světových umělců je v Brně postupně rozpoznávána, od poloviny devadesátých let společně pořádáme výstavy hi-tech umění. Steina měla v roce 1996 v Domě umění města Brna svou první retrospektivní výstavu ve střední Evropě a Woody zde v průběhu let vystavil vlastně všechna svá díla.“
„Tak jako má Brno mezi genetiky svého Mendla a mezi matematiky svého Gödla, mezi fyziky svého Macha a mezi architekty svého Miese, my umělci máme svého Vašulku a literáti mají svého Kunderu.“
Tomáš Ruller, vedoucí ateliéru performance na FAVU
Vašulka kitchen chystá činnost publikační, workshopovou i výzkumnou, a to ve spolupráci s Masarykovou univerzitou a JAMU.
Na tiskové konferenci v Domě umění města Brna promluvil také sám Woody Vašulka. Jeho žena Steina řekla pár slov česky, ale on zůstal u angličtiny. Upozornil však přihlížející, že to, k čemu právě upínají svou pozornost, je pro něj už historií. „Neočekávejte, že budu stejný jako dřív, takový, jaký jsem byl celý život. Jsem muž na konci,“ prohlásil.
V roce 2015 převzal Woody Vašulka Cenu města Brna za celoživotní dílo. V roce 2016 se na Špilberku konala jeho retrospektivní výstava Mystery of Memory.
Při příležitosti slavnostního otevření Vašulka Kitchen v Domě umění města Brna předvedl k poctě manželů Vašulkových svůj projekt s názvem Vasulkas Wave Michael Bielický. Zdůraznil, že založení Centra umění nových médií má větší význam, než si zřejmě většina lidí uvědomuje. „Je to historický moment,“ prohlásil, „sedí před vámi living legends – živé legendy.“ Sám se zná s Woody Vašulkou od roku 1986, kdy se stal jeho asistentem při workshopu na düsseldorfské akademii. „Mám spoustu dokumentů – fotografií a videí, které dám do brněnského archivu,“ slíbil. „Vašulkovi jsou pionýři videoartu a svým dílem navíc spojují do jedné kulturní sítě New York – Linec – Karlsrühe – Island – Brno.“
Vizuální podněty na nás v současnosti přímo útočí ze všech stran, a je tedy otázka, zda videoart může mít stejný dopad jako tehdy, když Vašulkovi začínali. „To je skutečně zásadní otázka,“ připouští profesor Bielický. „Když se kdysi technologie dostaly k lidem s kreativním potenciálem, jako byli Vašulkovi, tak se na ty nástroje s údivem koukali a začali produkovat první experimenty a artefakty. Dnes ale žijeme v absolutní inflaci jakéhokoliv obrazového sdílení. Ale možná mohou i v dnešní době být Vašulkovi modelem, jak se dá netypicky a nestandardně s tím pohyblivým obrazem – i když to dělají miliardy lidí – pracovat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
