Válka nás dokázala spojit, v prezidentské kampani ale lidi dělí. Je tam jeden velmi polarizující aktér, myslí si politoložka Hesová

Politoložka z Centra globálních studií Akademie věd ČR připomíná volání po míru z pohledu prezidentského kandidáta Andreje Babiše.

Loňský rok byl obrázkem semknutí, teď jsme v situaci prezidentské volby, která polarizuje společnost.

„To je naprosto účelová a manipulativní předvolební taktika. Viděli jsme, že vedla k naprosto šokujícím výrazům ohledně neúčasti na kolektivní obraně v rámci NATO. On to už nějakým způsobem odvolal, ale je vidět, že říká věci nekonzistentní, chaotické.“

Čtěte také

Pokud válka na Ukrajině brzy neskončí, čekají nás regionální krize a nedostatek potravin

„Problém je, že válka něco stojí, něco znamená a my si musíme neustále připomínat, proč je důležité podporovat Ukrajinu, proč je důležité ji velmi dobře analyzovat, o co v ní jde. Nejen se jako vždy stavět odmítavě k jakékoli krizi, ale postavit se k válce jako země, která vnímá svou účast,“ dodává.

Válka na Ukrajině nás podle politoložky dokázala nebývale spojit, ale i rozdělit. „Loňský rok byl obrázkem semknutí, teď jsme v situaci prezidentské volby, která polarizuje společnost, a to z toho titulu, že je to přímá volba a také v ní figuruje jeden velmi polarizující aktér. Proto není úplně překvapivé, že tuto formu až radikalizace vnímáme jako velmi akutní,“ domnívá se Hesová.

Pomoc Ukrajině? Asi to odráží nespokojenost se stavem státní infrastruktury v Česku.

Pomoc Ukrajině si tak hodně lidí i celých regionů promítá do vlastní nespokojenosti a do pocitů, že by oni potřebovali také pomoc. Případně se domnívají, že jsou opomíjeni a zanedbáváni.

Čtěte také

Ukrajina i Rusko chtějí svých pozic pro mírová jednání dosáhnout silou. Teď to ale není na pořadu dne, myslí si politolog Ditrych

„Pokud se tedy bavíme o pomoci Ukrajině, trošku to odráží nespokojenost se stavem státní infrastruktury v Česku,“ domnívá se Zora Hesová.

Evropa i NATO zatím Ukrajině pomáhají, nějaké oslabení se ale dá časem čekat. „Jde hlavně o ekonomické důsledky války, možná i strategické v momentě, kdyby se konflikt závažným směrem posunul. Všichni víme, že současná jednota byla nejen výrazná, ale i poměrně nečekaná a solidní – a je velký bonus, že stále trvá. Je asi velmi obtížné předvídat, co se stane, asi čekáme, že začne oslabovat, ale to velmi záleží na okolnostech.“

Němce pak politoložka považuje za „váhavé střelce“, a to od začátku války na Ukrajině. „Německo váha celou dobu. Jejich dodávky zbraní jsou pomalé a ve srovnání se sliby nedostatečné,“ shrnuje.

Německo váha celou dobu. Dodávky zbraní jsou pomalé, a to ve srovnání se sliby.

„Je to země, která má sama problémy s vlastní armádou, která se po 2. světové válce chápala úplně jinak. Ale už i v samotném Německu probíhají poměrně ostré debaty, jestli je armáda vůbec funkční, jestli ohlášený strategický obrat proběhl, nebo ne.“

„Německo je v tomto pomalé, na druhou stranu to není lídr NATO. Zásadní a rozhodující aktér pomoci Ukrajině jsou Spojené státy a tam máme asi ještě dva roky, než budou další prezidentské volby,“ dodává.

Čtěte také

Mír za každou cenu? Pak ale trpí čest. Spíš je to průšvih ohrožující suverenitu naší země, míní historik Hlaváček

„Na východě Evropy je politická i společenská pozice vůči ruské agresi mnohem výraznější, ale už v Německu nebo Francii je válka pro mnohé nějak dál. I když ukrajinští uprchlíci jsou vidět po celém Německu i ve Francii. Čili dotýká se jich to, ale není to něco, co by většina vnímala tak akutně, jako existenční ohrožení, tedy stejně jako Východoevropané. I díky jiné nedávné naší historii. To je prostě fakt.“

„Na druhou stranu tanky, se kterými Němci váhají vydat souhlas k reexportu, už zřejmě znamenají jinou formu válčení Ukrajiny. Je to nějaká forma intervence o vstupu do války, kterou má Německo problém udělat. Protože to neznamená pouze pasivní obranu, ale tu aktivní, která by pro ně znamenala i eskalaci vztahů s Ruskem,“ dodává.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.