Válka na vlastní uši? Dorazín je výborný válečný zpravodaj, ale nikdo ho nevidí – to chceme změnit, shodují se dokumentaristé

5. duben 2023

Dva filmaři a dokumentaristé David Čálek a Benjamin Tuček chystají film o válce na Ukrajině Válka na vlastní uši. „Neumím střílet, ale umím se dívat kamerou, takže jsem přemýšlel, jak udělat něco, abych nedubloval ty statečné ukrajinské filmaře,“ naznačuje režisér David Čálek. Rozhodl se tak na to jít jinak a zalíbil se jim nápad, ukázat práci rozhlasového válečného zpravodaje Martina Dorazína.

„A na první setkání přišel takový velmi skromný pán v kožené bundičce, o kterém by nikdo neřekl, že to je ostřílený válečný zpravodaj, který už byl v Kosovu a na mnoha dalších válečných konfliktech,“ popisuje.

Když začala válka na Ukrajině, poslouchal režisér jeho zpravodajství z fronty.

Čtěte také

„On Martin zpovídá lidi, kteří žijí ve strachu, ve sklepech, bez pomoci. Hlavně referuje o těch, kteří jsou válkou nejvíc zasažení – a není to ani tak o vojácích. Doplňuje obraz, který máme z ostatních médií. Martin je s těmi lidmi ale velmi nablízko,“ chválí Čálek.

„Je to výborný válečný reportér, ale nikdo ho nevidí, protože promlouvá přes rozhlasové vlny a to, kde je a co se děje kolem něj, jen slovy popisuje.“ Přišlo jim tak jako skvělý nápad udělat film, který bude kombinovat to, co nevidíme, se slovy zpravodaje Dorazína. „A hrát si se zvukem a obrazem,“ vysvětluje.

My můžeme odjet, ale oni v tom žijí

Filmaři tak za ním odjeli až do únorového ukrajinského města Dnipro poblíž fronty. „Na každé válce je nejtragičtější to, že ji odskáčou lidé, kteří vlastně vůbec za nic nemůžou,“ myslí si režisér Benjamin Tuček.

Čtěte také

„Projevy války houstnou s tím, jak se přes Kyjev blížíte dál na východ. Martin nás přivítal v kvetoucím velkoměstě Dnipro na obrovské řece Dněpr, kde zdánlivě vše funguje. Jsou tam fungující restaurace, spousta mladých lidí, protože to je univerzitní město. No, pak jedete po hlavním bulváru, kde je řada domů – a najednou jeden chybí, protože je ustřelený. A vidíte plyšové hračky, které tam lidé nosí na improvizovaný památník, protože tam v jednu chvíli umřelo 50 lidí po zásahu raketou,“ dodává.

„Pak vás v noci probudí alarm v aplikaci, který hlásí nálet – na to si lidé už zvykli, nic jiného jim nezbývá. A taky vám dojde, že my můžeme zase odjet, ale oni v tom žijí,“ dodává Tuček.

Martin Dorazín

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Hovory, ptá se Lucie Vopálenská.

autoři: Lucie Vopálenská , lup
Spustit audio

Související