Válka na Ukrajině byla centrem dění pražského summitu. Členství země v NATO však stále není na pořadu dne, říká analytik Havlíček

7. říjen 2022

Na prvním summitu Evropského politického společenství se sešli státníci ze zemí EU, ale i z řad žadatelů o vstup a dalších evropských států. Celkem se tak sešli zástupci 44 zemí. Tématem byla energetická krize, vysoká inflace či evropská bezpečnost. Projednávala se také další pomoc Ukrajině. Rusko ani Bělorusko nebylo kvůli současnému stavu na seznamu pozvaných. Druhý den se na Hradě bude odehrávat neformální schůzka Evropské rady.

Jediným současným výsledkem je zájem zemí na pokračování summitů v budoucnu. Příští rok by se měl konat v Moldavsku, poté jsou na řadě Španělsko a Británie. Evropské politické společenství nijak nesouvisí s Evropskou unií, prosadil se tedy formát, kde se budou na hostitelství střídat unijní a neunijní země.

Hosté:
Filip Nerad, analytik Českého rozhlasu, vedoucí zahraniční redakce
Pavel Havlíček, analytik Asociace pro mezinárodní otázky
Ondřej Houska, redaktor Hospodářských novin

Na summitu se neoficiálních jednání účastnili také zástupci znepřátelených zemí Arménie a Ázerbajdžánu. Za přispění dalších státníků se dohodli, že v Bruselu spolu opět zasednou k jednacímu stolu.

Podmínkou konání dalších summitů bude existence vhodných témat. „Pojítkem byla ruská válka na Ukrajině, energetické problémy, problémy evropských ekonomik s vysokými cenami nebo migrace,” popsal z jízdárny Pražského hradu Filip Nerad, analytik Českého rozhlasu.

Pomoc Ukrajině

Server Politico tvrdí, že přímá pomoc Ukrajině zaostává za sliby. Takové otázky přicházejí i ze druhé strany Atlantiku, na nedostatečnou pomoc poukazuje i samotná Ukrajina.

„Ruská válka proti Ukrajině a její následky byly v centru dění. Jedna z pracovních skupin se věnovala přímo tomu, jak vrátit do Evropy mír. To je agenda, o které mluvil následně i Volodymyr Zelenskyj,” popisuje Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky.

Čtěte také

Ukrajinský prezident ve svém projevu mimo jiné žádal o poskytnutí bezpečnostních záruk. „O této věci se diskutuje, přesto přetrvává velká míra skepse. Ta nejsilnější forma záruky by vycházela z budoucího členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci,” rozebírá Havlíček. „Členství však není v současné chvíli na pořadu dne.”

„Pozice EU je velmi slabá. Pozice jednotlivých členských států je o něco silnější, ale přesto poměrně ambivalentní,” rozebírá Havlíček míru pomoci Ukrajině. Například francouzská pomoc ukrajinské armádě je údajně výrazně menší než ta německá.

Část Unie se obává, aby zastropování cen plynu neodradilo vývozce zkapalněného plynu.
Filip Nerad

„Emmanuel Macron se včera vyjadřoval, že podporuje Ukrajinu v celé řadě oblastí, včetně humanitární podpory a tak dále. Jednotlivé státy, ale i novináři připomínali francouzskému prezidentovi, že podpora není taková, jaká by mohla být,” dodává.

Neformální schůzka Evropské rady

Během pátku bude Hrad hostit další summit, tentokrát schůzku Evropské rady. Tématem by mělo být zvládnutí vysokých cen plynu, jelikož v EU na toto téma stále nepanuje jednotný názor. Po skončení čtvrtečního jednání ale premiér Fiala sdělil, že summit je neformální a dohodu v této otázce tedy očekávat nelze.

Čtěte také

Patnáct evropských států v současnosti požaduje, aby Evropská komise navrhla plošné zastropování cen. „Jde o tu teď možná nejvíce diskutovanou variantu, aby se zastropovaly ceny veškerého dováženého zemního plynu do států EU,” komentuje Ondřej Houska, redaktor Hospodářských novin. „Je to velmi rozporné opatření.”

Některým státům, například Česku či Německu, se však tento požadavek nelíbí. „Část Unie se obává, aby to neodradilo vývozce zkapalněného plynu jako Norsko, Spojené státy a další, aby tzv. LNG plyn do Evropské unie dodávali,” uzavírá Nerad.

V pořadu Téma dne se také dozvíte, proč měla Velká Británie ze summitu obavy a jaké si proto vynutila změny či jakým způsobem by mohlo proběhnout zastropování ceny plynu a jaký vliv má jeho cena na trh s elektřinou. Provází Martina Mašková.

autoři: Martina Mašková , mwal
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.