Válka liberalizuje ukrajinskou společnost. Chtějí být evropskou zemí, míní unijní velvyslankyně Mathernová
Ukrajina v prosinci obdržela od Evropské unie pozvánku k přístupovým rozhovorům. Podle velvyslankyně EU na Ukrajině Kataríny Mathernové to bylo pro Ukrajince velké emocionální povzbuzení po nepříliš vydařeném podzimu a neúspěchu protiofenzívy. „Poslední dny před unijním summitem to nebylo vůbec jisté, sama jsem původně byla spíš pesimistická,“ přiznává.
Ukrajina by podle ní mohla do Unie skutečně vstoupit v roce 2030, nejprve ale musí přijmout velké množství legislativy a dobudovat instituce.
„Jsou zde politická kritéria, že jde o fungující demokracii a právní stát, také v oblasti boje proti korupci musí ještě víc pokročit, a vedle toho jsou i ekonomická a institucionální kritéria,“ zdůrazňuje.
Čtěte také
Otázkou také je, zda v momentě vstupu bude Ukrajina kontrolovat celé své území, případně jestli dosáhne úplného vítězství ve válce s Ruskem, anebo bude muset uzavřít kompromis.
„Je řada neznámých faktorů, ale vše směřuje ke vstupu Ukrajiny, protože evropští lídři si uvědomují, že je pro Evropu výhodnější mít Ukrajinu jako demokratickou a prosperující členskou zemi. A myslím, že se zhoršující se geopolitickou situací si to uvědomují víc a víc,“ dodává diplomatka.
Hodnoty se mění
Ukrajina už loni od Unie obdržela sedm konkrétních podmínek pro zahájení přístupových rozhovorů, mimo jiné třeba zákon omezující oligarchii, opatření pro boj proti praní špinavých peněz a proti korupci.
Čtěte také
„Po pádu komunismu vládl na Ukrajině 20 let oligarchický systém, což za vlády exprezidenta Viktora Janukovyče vyústilo v revoluci mladých proti tomuto korupčnímu systému a za prozápadní orientaci země. Korupce postupně ubývá díky tlaku různých občanských aktivit i ze strany donorů a mezinárodních institucí,“ popisuje.
Kvůli korupci jsou dnes stíhány i mnozí vysoce postavení činitelé včetně poslanců nebo šéfa nejvyššího soudu. Ukázkou toho, že se boj proti korupci daří, je prý bankovnictví, které perfektně funguje i v dobách války.
Čtěte také
„Ukazuje se, že když uzavřete korupční kohoutky, tak korupce ubývá. Je jí rozhodně méně než v minulosti, ale nelze v tom polevit a bude to trvat generace. Korupce existuje i v unijních zemích, ale musí to přestat být systémové,“ podotýká.
Mathernová se domnívá, že válka mění ukrajinskou společnost, která se stává liberálnější, pokud jde o vztah k menšinám či LGBT komunitě nebo k problematice domácího násilí. „U lidí se proměnily hodnoty. Na prvním místě je trápí válka, ale hned na druhém je korupce. To před válkou nebylo. Dnes bojují za svou zemi a chtějí, aby to byla evropská země,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus Jany Karasové.
Související
-
Lída Rakušanová: Rusko nesmí vyhrát a Ukrajina nesmí prohrát?
Je to patová situace jak vyšitá: Ukrajina nesmí prohrát! Rusko nesmí vyhrát! Ozývá se už druhým rokem z úst takřka všech směrodatných politiků demokratického světa.
-
Adam Černý: Ukrajina a ti další jako evropské téma
Když se ministři zahraničí členských zemí EU poprvé vypravili ke své schůzce mimo území EU, chtěli demonstrovat podporu Ukrajině čelící otevřené putinovské agresi.
-
Právník Šlosarčík: Nejsem si jistý, jestli Ukrajina do Unie vstoupí. Po válce se vynoří mnoho otázek
„I když ten konflikt přestane, vynoří se otázky: státy EU si budou říkat, jestli se jim Ukrajina s plným členstvím vyplatí,“ říká právník Ivo Šlosarčík.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.