Válka je šílenství. Putin je agresor a oběť zla, Ukrajinci hrdinně brání svou zem, říká kněz Ladislav Heryán
„Slovo bůh je úzkoprsé, příliš malé na to, aby vyjádřilo, po čem člověk touží. I když mnozí Češi odmítají mou představu o bohu, druhým dechem dodávají, že ale něco je,“ říká kněz Ladislav Heryán, pastýř undergroundu, který poslední dva roky tráví Vánoce s vězni za mřížemi.
„Jsem kaplanem ve vazební věznici Ruzyně a ženské věznici ve Velkých Přílepech. A tam mám na Štědrý den dvě bohoslužby,“ popisuje Heryán. „Pro všechny je to těžké, takže jsou smutní. Ale když máme skupinové setkání, tak sestavíme hitparádu písniček, které vždycky přezpíváme a v tom společném zpěvu jako by se ten smutek najednou prolomil.“
Čtěte také
Pro něj jako pro kaplana má navíc speciální rozměr i atmosféra nápravného zařízení, která mnohdy vyžaduje odpuštění za hranou každodennosti. Na zločince se ale vždy dívá primárně jako na lidi, kteří nesou svůj osud a za jejichž činy je skrytý příběh plný křivdy nebo ublížení.
„Nejde omlouvat žádné zlo. Za mnohými jsou poškození nebo oběti, ale já vidím ty lidi, kteří se tam dostali, teď za to pykají. Nevidím zločince, vidím nešťastné lidi, kteří jsou ve vězení,“ přibližuje.
Hranici zla úplně jiných rozměrů mapoval během loňského roku spolu s Pamětí národa i na Ukrajině.
„Válka je šílenství a mám v sobě vztek, když to vidím. Putin je agresor a Ukrajina je hrdina bránící napadenou zem,“ domnívá se Heryán. I v tomto případě na počátku vidí nějaké zlo, jehož obětí jsou strůjci samotné války.
Čtěte také
„Naše skutečné já je to, kdo doopravdy jsme. Jenomže máme ještě naše falešné já, které si vytváříme, jak jdeme životem. A pokud je to falešné odtrženo od toho skutečného, tak se ženeme za věcmi, které nás nemůžou udělat šťastné,“ vysvětluje. „Problém všech Putinů a Trumpů je, že to skutečné je odtrženo od ega, které provozují na tomto světě.“
Radostná spoluúčast na zázraku
Jako hnaní se za přeludem, byť bez podobně závažných důsledků, považuje i materialistickou povahu Vánoc, které podle něj mají rovinu hlavně symbolickou.
„Vánoce mají ve společnosti i jiný význam než jenom ten křesťanský. Žijeme mezi sebou nějaké vztahy a potřebujeme si je uvědomit. A Vánoce jsou takové specifické období, kdy vztahy, které jsou narušené, se odhalí ještě víc jako narušené, a ty krásné se ještě víc upevní,“ uvádí Heryán. „A třeba to souvisí i s tím, že člověk potřebuje bilancovat a zároveň začínat znovu, protože se zimním slunovratem se zase bude vracet světlo.“
Čtěte také
Kouzlo, nebo možná boha, na těchto svátcích hledá každý, bez ohledu na jeho vztah k víře. Rozdíly mezi křesťany a ateisty jsou totiž podle něj založené na formálních konstruktech, protože hledat víru, vysvětlení a pospolitost je pro všechny lidi stejné.
„Líbí se mi definice života od Václava Havla, který prohlásil, že život je radostnou spoluúčastí na zázraku bytí. A pro mě to znamená, že bůh je milost sama a že my lidé máme podíl na daru bytí,“ zamýšlí se Heryán. „Beru to tak, že mám před sebou lidi, kteří v životě něco hledají, tak jako já, a že jsme si v tom všichni podobní. Prostě si přišli poslechnout, po čem já toužím, a tak jim říkám, co jsem objevil.“
Proč jsou pro mnoho lidí Vánoce důležitější než Velikonoce? Kdy se Ladislav Heryán rozhodlo pro kněžskou dráhu? A jak vypadá advent v emigraci? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Světlana Witowská.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
