Vakcíny z východu: Pracovali na nich špičkoví vědci. Otazníky kolem schvalovacího procesu ale vyvolávají pochybnosti

15. leden 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vakcína Sputnik V se musí skladovat za zvláštních podmínek ve zmražené podobě, a proto je nutné ji před očkováním nechat rozehřát

Na rozdíl od Evropské unie a dalších bohatých regionů, které si zajistily dodávky vakcín od západních farmaceutických společností, zůstává většina rozvojového světa odkázána na vakcíny z Ruska, Číny nebo Indie – a to i přesto, že o jejich účinnosti a bezpečnosti řada odborníků pochybuje. Zatím jde o dvě ruské, čtyři čínské a jednu indickou vakcínu.

Na rozdíl od západních vakcín je většina čínských a také jedna indická očkovací látka, založeny na inaktivovaném viru Sars-CoV-2.

„Vezmete virus, který izolujete od pacienta, a namnožíte ho. Pak ho chemicky usmrtíte a případně ještě s další doprovodnou látkou aplikujete,“ vysvětluje celý princip viroložka Ruth Tachezy, vedoucí Katedry genetiky a mikrobiologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. „Vsadili na něco, co je vyzkoušené a co by – řekněme – mělo být méně rizikové,“ dodává.

Čtěte také

Ruská vakcína Sputnik V funguje podobně jako ta od společnosti Astra Zeneca – na bázi adenovirového vektoru. Přesto jsou ohlasy ze strany odborné kritiky poměrně skeptické. Kamenem úrazu ale není předpojatost vůči ruským vědcům, ubezpečuje biochemik Jan Konvalinka:

„Myslím, že nikdo z nás nemá pochyby o kvalitě ruské vědy. Znám lidi z Gamalejova institutu, kteří na té vakcíně dělali, a jsou to prvotřídní vědci. O tom není sebemenší diskuse. Otázky nicméně může vyvolávat proces schvalování, který je zatím neprůhledný.“

Podobné výhrady jsou adresovány také do Číny. „Například u vakcíny Sinovac bylo řečeno, že v prosinci při klinické zkoušce v Brazílii měla více než padesátiprocentní účinnost, pak ohlásilo Turecko přes 91 procent a v lednu znovu Brazílie se 78 procenty. Přičemž žádná oficiální publikace není, což samozřejmě nebudí důvěru.“

Čtěte také

Ruth Tachezy naráží na skutečnost, že všechny zmíněné vakcíny byly schválené ještě předtím, než prošly všemi standardními fázemi klinického hodnocení. „Neříkám, že ty vakcíny musí být špatné. Ani v případě pandemie ale nelze podkročit určitá pravidla, pokud se jedná o lidské zdraví.“

S tím souhlasí virolog a ředitel Biologického centra Akademie věd Libor Grubhoffer: „V případě pandemie infekčního agens, které má relativně nízkou a věkově soustředěnou smrtnost, lze epidemiologickými opatřeními činit základní preventivní kroky ke snižování tvrdých důsledků.“

Do Asie, Afriky a jižní Ameriky

Značná část rozvojového světa ovšem nemá příliš na výběr – vakcíny západních firem si totiž rychle rozebraly bohaté státy. Rusko, Čína a Indie tak mají o to silnější motivaci dokončit své vakcíny co nejdřív. Jednak aby uspokojily poptávku vlastních občanů, ale také aby mohli exportovat do Asie, Afriky nebo Latinské Ameriky.

Libor Grubhoffer upozorňuje také na silný moment dojmu, který země produkující vakcínu vyvolá v mezinárodním společenství. „Pokrýt část tak velkého trhu, jako je Brazílie, má určitě význam pro Rusko a Čínu i z hlediska PR.“

Poslechněte si celou reportáž Filipa Rambouska.

autoři: Filip Rambousek , Zuzana Marková
Spustit audio

Související