Václavské náměstí v srpnu ’68 a dnes. Lidovou tvořivost nahradily billboardy

26. červenec 2018

V horní části Václavského náměstí to v srpnu 1968 vřelo. Socha svatého Václava a přilehlý Dům módy se staly svědky střelby i projevů občanského protestu. Historie zanesla dramatické momenty prachem, domy se dočkaly nových fasád. Pokračování série přibližuje, jak vypadala horní část Václavského náměstí tehdy a dnes.  

Město spalo, zatímco se na ruzyňském letišti objevily speciální letouny vyslané z Ruska. O pár hodin později hranice překročily první okupační tanky. V srpnu 1968 se odehrály desítky příběhů lidského hrdinství a odhodlanosti čelit násilí. Epicentrem pražského dramatu se stalo Václavské náměstí a Vinohradská třída. Do fasád domů se zavrtaly kulky, ulicemi se nesl dým hořících strojů.

Po padesáti letech žije Václavské náměstí turistickým ruchem, chodníky osvětluje zář výloh obchodů..

Václavské náměstí 58, Dům módy

Argumentem, proč nebourat staré stavby, může být právě historie zapsaná v jejich zdech. Na dobové fotografii, za zády jezdců s vlajkami na motocyklech Jawa a Čezeta, vykukuje tatáž krásná kamenná fasáda, jakou vidíme na snímku ze současnosti. Autorem moderního paláce je architekt Josef Hrubý, spoluautor československého pavilonu na světové výstavě EXPO '58 i obchodního domu Bílá labuť z roku 1939.

Budovu navrhl ve stylu sorely s kubistickými prvky. Otevření Domu módy v padesátých letech symbolizovalo především osvobození konfekce z diktátu ideologie a ve své době způsobilo malou senzaci. Dům módy byl totiž vůbec prvním obchodním domem s módou v Československé republice. Spojovaly se s ním naděje na emancipaci československého oděvního průmyslu.

Prostějov je stále městem módy. Na dlouhou oděvní tradici navazuje místní střední škola

Módní návrhářka Yvona Leitnerová se studenty

Aby ustálené slovní spojení „Prostějov, město módy“ nepatřilo minulosti, o to se snaží na Střední škole designu a módy v Prostějově.

Na šesti patrech se od roku 1956 prodávaly látky, oděvy, obuv, prádlo a galanterie. Probíhaly zde módní přehlídky, své modely tu prodávaly takové ikony, jako byla Hana Podolská (pod značkou Eva) nebo salon Rosenbaum (tehdy Styl).

Dům módy vydával sezónní katalog, z něhož bylo možné si nechat zaslat oděvy poštou. Od 70. let funguje Dům módy pouze jako značkový obchod. Je tomu tak i dnes, pouze ubylo českých značek. Z těch tradičních zde najdeme salon Rosenbaum nebo butik bižuterie Jablonex.

Václavské náměstí, socha svatého Václava

Sousoší svatého Václava, patrona české země, je symbolem české státnosti. Není proto divu, že v prvních dnech okupace kdosi napsal na sokl pomníku „Dubček hurá, SSSR táhněte domů“. Jeden z mnoha podobných nápisů vyjadřoval podporu tehdejšímu lídrovi reformních komunistů, na jejichž politiku uvolnění okupace mířila.

Na obrázku z roku 1968 ještě chybí bronzový řetěz sochaře Zdeňka Kolářského. Ten byl okolo pomníku instalován až v roce 1979. Po revoluci ho někteří vnímali jako symbol „bolševického útlaku“ a v roce 2005 z pomníku skutečně zmizel. Zásluhu na tom nesla recesistická Balbínova poetická strana.

Řetěz několik let přečkal v depozitáři Galerie hlavního města Prahy, aby se nakonec v roce 2013 vrátil na své původní místo.

Nedej zahynouti nám i budoucím

Pomník svatého Václava na „jeho“ náměstí sloužil vždy jako místo vyjádření názorů či díků. Obyvatelé města zde zapalují svíčky nejen na významné státní svátky, ale také když si připomínají hrdiny moderní doby: 16. ledna se objevují svíčky na památku studenta Jana Palacha, který se v roce 1969 nedaleko pomníku upálil na protest proti tuhnoucímu komunismu. Od roku 2011 se zde lidé schází 18. prosince při výročí úmrtí prezidenta Václava Havla.

Okolo Václava bdí čtyři světci: svatý Prokop, další z českých zemských patronů a první opat sázavského kláštera; svatá Anežka, která zasvětila život duchovní dráze a považuje se za opatrovatelku nemocných; svatý Vojtěch, mučedník a národní patron Čechů a Poláků; a svatá Ludmila, mučednice a jedna ze zakladatelek rodu českých panovníků.

Autorem pomníku je realistický sochař Josef Václav Myslbek, který na sousoší pracoval více než třicet let. Na Václavském náměstí stojí v současné podobě od roku 1925.

autor: