Václav Vokolek: Uštvaný génius Jakub Jan Ryba

16. prosinec 2019

Vánoce v Čechách jsou spojeny s vánoční hudbou, která se z kostelů přelila do domácností, do obchodních domů, kaváren, line se z obrazovek, z rozhlasu a kdoví odkud.

02211212.jpeg

Ve vánočním čase jsou to koledy a Rybova vánoční mše Hej mistře, hned vedle odvarů vánoční pop music. Mohli bychom konstatovat, že ve vánočních dnech je nejznámějším skladatelem Jakub Jan Ryba. Již přes 200 let hrajeme jeho vánoční mši a přitom jeho rozsáhlé dílo neznáme. Ještě méně si připomínáme jeho krutý osud a to je nespravedlivé.

Jako třiadvacetiletý, tedy roku 1788, nastoupil jako učitel do Rožmitálu pod Třemšínem. Bylo to malé městečko, ale jeho cíle byly velké. Jenomže poměry v městečku, a nejen v něm, byly neutěšené. Jeho hudební a pedagogické působení naráželo jen na nepochopení, a tak se dostával do mnoha střetů. Takže samá zklamání, ke kterým se přidružila ponižující chudoba.

Jakub Jan Ryba je pohřben na starorožmitálském hřbitově

Mimo množství skladeb, komorních ale také 30 mší, se Ryba ke konci života zabýval monumentálním dílem Cursus sacro-harmonicus. Stihnul jen první díl, pouhých 700 stran rukopisu. Pak se dostavily deprese, dnes jim říkáme endogenní. Autor líbezných vánočních pastorel žil v temnotách, z nichž neviděl východiska. „Jediným bezpečným přístavem je smrt,“ zatrhl si v knize milovaného Seneky.

Na začátku dubna časně ráno vstal, políbil ženu, šel na ranní mši a odešel na procházku. Již se z ní nevrátil. Našli ho za tři dny. S podříznutým krkem a oběma zápěstími. Za několik dní byl bez obřadu pohřben na někdejším morovém krchově, na místě pro sebevrahy…

Česká kotlina je místem, kde řada velkých osobností byla uštvána, ale také místem, kde řada malých osobností bývá vyznamenána. Na usmíření si o vánocích poslechněme nějaké zcela neznámé Rybovo dílo, třeba houslový koncert F-dur.

autor: Václav Vokolek
Spustit audio