Václav Havel by v pandemii nezastrašoval. Když se lidé bojí, líp se manipulují, uvažuje chartistka Věra Roubalová Kostlánová

„Václav Havel mi chybí v dnešní době jako osobnost, která se nebála. Která měla své hodnoty, jako je pravdomluvnost, poctivost, slušnost, laskavost,“ přiznává.

Čtěte také

Václav Havel byl až nepochopitelně slušný, v přímé volbě prezidenta by neuspěl, míní Špaček

„Ty věci by byly velmi potřeba. Aby byly prezentovány osobností, která se nejen tak chová, ale která to i tak umí říct a vlastně se tím stává vzorem. Je to prostě věc, která mizí, a je to strašná škoda zejména pro mladou generaci, která by teď, doufejme, měla jít k volbám. Aby měla nějaký vzor slušnosti, pravdomluvnosti. Bohužel v premiérovi má vzor úplně opačný.“ 

Po smrti našeho prvního porevolučního prezidenta, kterému ve stoje tleskal nejen americký Kongres, se česká společnost tak trochu od jeho odkazu odtahuje, míní Roubalová Kostlánová.

„Nemám pocit, že by to ale někdo dělal záměrně – tedy asi jen ti, kteří to dělali vždy, tedy komunisté a tak dál,“ uvažuje.

U ,obyčejných lidí‘ mám spíš pocit, že je jim raději bližší někdo, kdo říká ‚čau lidi‘, než člověk, který má na mě nároky v poctivosti a slušnosti.
Věra Roubalová Kostlánová

„U ,obyčejných lidí‘ mám spíš pocit, že je to daleké měřítko. Že je jim raději bližší někdo, kdo říká ‚čau lidi‘, než člověk, který má na mě nějaké nároky v poctivosti a slušnosti – anebo jaké by měl dnes, kdyby mohl mluvit.“ 

Ekonomický růst? A kam?

Společnost na Havla podle bývalé disidentky pomalu zapomíná. „Je to obrovská škoda. Mé velké téma je teď životní filozofie skromnosti. A myslím – a je to už jen má představa –, že by to Havel a podobné osobnosti mohly uchopit. V tom smyslu, že není pořád potřeba zvětšovat spotřebu energie, není se potřeba pořád nechat honit se třeba reklamou.“

Čtěte také

Environmentalista Tadeáš Žďárský: Vize nerůstu. Růst totiž znamená, že planeta je na pokraji kolapsu

Havel se totiž už jako prezident ptal, proč máme pořád někam růst, proč taky někdy nezůstat stát na místě. 

„Ty jeho pravdy by se ještě rozrostly díky pandemii a tomu, co se dnes děje. Jestli opravdu chceme pořád růst nevím až kam. A přitom se uhoníme, nezastavíme se a neužijeme si život, který tu máme. Ten normální, skromný a s chutí řeknu přízemní život.“ 

„Havlova filozofie byla krásná v tom, že nebyla jen o penězích, o ekonomii, že to byly jiné hodnoty, o kterých se nemluví vůbec dostatečně, u nás skoro vůbec. A je to protipól, který je vždy slyšet míň. A to i za normalizace.“ 

Václav Havel by ocenil, že lidi mají zájem.

Věra Roubalová Kostlánová

Když Věra Roubalová Kostlánová přemýšlí o tom, jak by asi Havel reagoval na pandemii, tak jí napadá, že by veřejnost nestrašil.

„On by nezastrašoval. To, co se tady dělo, kdy naši vrchní činitelé intenzivně zastrašovali – tak že by Václav Havel dávno prokoukl, nebo to i dávno věděl, že když se člověk bojí, tak se s ním líp manipuluje.“ 

Její další představa pak je, že když se tady šily roušky a lidi se starali o své sousedy, tak by to ocenil. „Ocenil by, že lidi mají zájem. A je to zase moje představa, že když si umíme ušít roušky, tak pojďme se postarat o to i my tady, lokálně a využít chytré hlavy, které máme. Tak, abychom byli nezávislí a žili, jak nejlépe umíme. A neklaněli se nějakým čínským rouškám.“

Abychom se chovali lidsky

Havel měl podle Roubalové Kostlánové i velký cit pro uprchlíky a velmi sledoval místa, kde se porušují lidská práva, takže by například dění na bělorusko-polských hranicích velmi sledoval.

Čtěte také

Spletli jsme se. Normalizaci nemuseli všichni nenávidět, myslí si historik Suk

„To je něco tak nehumánního, strašného, že si myslím, že bychom měli každý za sebe říct, že se na to nemůžeme dívat. Byla bych pro to, abychom uprchlíky přijali. Abychom se chovali lidsky, a to tak jak už jsme dřív dokázali. Měli jsme tady tisíce uprchlíků a nic z toho nebylo, žádný problém. Taky se o tom nepsalo, ale žádné teroristické akce nebyly,“ uzavírá. 

Celý rozhovor pořadu Osobnost Plus najdete v audiozáznamu, ptala se Barbora Tachecí.