Václav Havel se stal ikonou polistopadové éry, ale nebyl dokonalý, připouští historička
Volbou Václava Havla prezidentem vyvrcholila bouřlivá revoluční doba konce roku 1989. Havel, ikona sametové revoluce, byl posledním československým a prvním českým prezidentem. Na Pražském hradě úřadoval celkem dvanáct let.
Ve veřejném hlasování zvolili Václava Havla prezidentem všichni přítomní poslanci federálního shromáždění, měl i obrovskou podporu občanů.
Václav Havel se symbolem obnovení státnosti a pomohl vrátit Čechům nejen místo v Evropě, ale i národní hrdost.historička Jana Čechurová
Podle Jany Čechurové z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy byl Václav Havel stejně jako Tomáš Garrigue Masaryk ikonickou osobností, symbolem začínající nové éry.
Češi a Slováci se vraceli z exilu v zahraničí a Československo mělo po mnoha letech prezidenta, který se nebál nazývat věci pravým jménem.
Nepolitická politika
Ani Havel ale neudělal všechno správně, soudí historička Jana Čechurová.
„Byla to třeba jeho nevůle ke standardní politice, to měl opět společné s Masarykem. Nebyl ochotný přistoupit na fakt, že jsou to politické strany a političtí činitelé, kteří by měli být v politickém prostoru rozhodující,“ myslí si historička.
Pro paní Věru bylo setkání s prezidentem Havlem zážitkem, který si dodnes detailně vybavuje. „Měl na sobě džíny a tmavočervené tričko. Přišla jsem blíž, pozdravila a on odpověděl s tím svým charakteristickým ‚R‘. Celý národ ho miloval,“ vzpomíná.
Václav Havel byl do prezidentského úřadu zvolen celkem třikrát. Poprvé 29. prosince 1989 ještě coby prezident ČSSR a pak v lednu 1994 a 1996 coby prezident samostatné České republiky.
Svou funkci opustil 2. února 2003, jeho nástupcem na další dvě volební období se stal Václav Klaus.
